Vojta Ungr a Igor Slavík doporučují základní výbavu pro jezerní muškaření. Článek na základě dalšího výukového videa připraveného ve spolupráci s podcastem Naviják.
Základní vybavení pro jezerní muškaření probrali Vojta Ungr s Igorem Slavíkem v našem společném vzdělávacím programu s podcastem Naviják. Jedná se o další skvělý doplněk tématu, který jsme již popsali v několika publikovaných článcích (odkazy níže), ale nyní jsou informace dostupné i v podcastovém formátu. Nejdůležitější informace z podcastu jsme vybrali do tohoto článku.
Hlavně na začátku a na konci rybářské sezóny se stává jezerní muškaření stále populárnější i u nás. Kdo chce zažít "pravou" jezerní muškařinu, pak bude potřeba vycestovat do zahraniční - např. britské ostrovy nebo Skandinávie nabízejí mnoho možností.
Znalosti jezerního muškaření rybáře, lovícího především na tekoucích vodách, obohatí o nové zkušenosti, které se pak dají využít zpětně při říčním rybolovu nebo i při muškaření na moři.
V našich podmínkách mezi dva hlavní rozdíly mezi říčním a jezerním muškaření je váhová kategorie výbavy (řeka většinou do AFTMA 5 a jezero zase od AFTMA 5 výše) a pak způsob nahazování a prezentace mušek. Rozdíly mezi oběma druhy muškaření je potřeba respektovat i pří výběru muškařského vybavení.
Základní váhová kategorie pro jezerní pruty je AFTMA 7 nebo 6, ale pro speciální situace využijeme i prut AFTMA 5. Těžší pruty používáme při metodách, kdy mušky " taháme", protože při tomto způsobu rybolovu je ideální odhodit mušky na co nejdelší vzdálenost. Lehčí pruty (AFTMA 5) zase využijeme pro jemnější jezerní muškaření, např. při lovu na pakomáry nebo při lovu metodou muška-splávek.
Nejpoužívanější délka prutu pro jezerní muškaření je 9,6 stop (290 cm), velká část muškařů používá i pruty desetistopé (305 cm). Délku prutu využijeme pro tzv. "hangování" a také pro udržení šňůry ve větší výšce při dlouhých hodech.
Jezerní muškaření můžeme začít s jedním prutem, ale pokud se této disciplíně chceme věnovat naplno, pak Vojta doporučuje vlastnit prutů více, protože při jezerním muškaření (břehovém) můžeme pruty s sebou přenášet a každý prut mít připravený na trochu odlišnou metodu lovu.
Vojta preferuje těžší navijáky, protože lépe vyváží celou jezerní sestavu a vytvoří určitě "kyvadlo" - kde na jedné straně jezerního prutu máme váhu šňůry, kterou pak těžším navijákem vyvažujeme. Naviják by měl mít co nejširší cívku i kvůli menší tvarové paměti muškařských šňůr.
Vzhledem k tomu, že pro jezerní muškaření využíváme více typů muškařských šňůr, pak je praktické i ekonomické mít jeden typ navijáku s náhradními plastovými cívkami, které se dají dokupovat.
Základní šňůra pro jezerní muškaření je šňůra plovoucí, kterou je ale dobré vždy před chytáním namazat speciálním floatantem na muškařské šňůry, především když chceme s prutem aktivně zasekávat (opět metoda muška-splávek).
Další užívanou šňůrou je hoverka, což je muškařská šňůra, která by měla viset několik cm pod vodní hladinou a dále neklesat. Výhodou této šňůry jsou podobné vlastnosti jako u plovoucí šňůry, ale tím, že je zanořená pod hladinou, tak na ni nepůsobí pohyb vody na hladině při větrném počasí. S hoverkou Vojta chytá na různé barevné lury nebo mokré mušky.
Třetí šňůrou je pomalá intermediální šňůra, což je první ze šňůr, kde již důsledněji sledujeme parametr potápivosti (sink rate), který udává rychlost potápění šňůry za vteřinu. Jedná se o šňůru s nejnižší rychlostí potápění.
Další šňůrou je rychlá intermída. Obecně intermediální šňůry jsou ideální pro prozkoumání situace, v jaké "letové výšce" ryby berou. Při zjišťování tohoto faktu musíme odpočítávat a pamatovat si hloubku (resp. počet sekund po nahození) při které máme záběr.
Poslední skupinou jezerních šňůr jsou potápivé šňůry, které rozlišujeme podle rychlosti potápění (firmy označují různě, ale vždy nižší číslo znamená pomalejší potápění, vyšší číslo rychlejší potápění šňůry). Vojta si vždy připravuje jednu potápivou šňůru pro lov s bobinami.
Kromě toho, že s každým typem jezerní šňůry můžeme lovit v jiné hloubce, také v kombinaci s různými muškami můžeme pomocí šňůr měnit pohyb mušky ve vodě. Např. pohyb bobiny na hoverce bude zcela odlišný než při lovu s pomocí potápivou šňůrou.
Dnešní šňůry jsou velmi trvanlivé a při dobrém zacházení vydrží jezernímu muškaři opravdu dlouho (5 let i více).
Návazce pro jezero má Vojta přibližně 4 metrové, rozestupy mezi muškami vždy 1 metr. Při jezerním muškaření využijeme i ujímaný návazec, ale pouze vystřihneme prostřední část standardního 3 m ujímaného návazce - 1 metr v průměru od cca 45 mm do 20 mm. Na konec ujímaného návazce navážeme mikrokroužek, abychom jej nemuseli při převazování sestavy zkracovat.
Pro jezerní muškaření v našich podmínkách si vystačíme s průměry 18 mm a 20 mm. Při metodě muška-splávek Vojta snižuje na 16 mm (koncová část návazce). Většinou lovíme na jezerech s fluorocarbony (kvůli pevnosti a potápivosti), pouze při lovu na sucho použijeme nylonový vlasec.
Tip: pro přípravu návazců doma u televize využijete pěnové zásobníky na návazce a ušetříte tím spoustu času při převazování u vody.
Tip: pro navazování jezerních mušek je oblíbený Rapala uzel, který díky své konstrukci umožňuje přirozenější pohyb mušky.
Ostatní pomůcky
K jezernímu muškaření patří i další užitečné pomůcky a níže máte výběr těch nejdůležitějších podle Vojty a Igora:
Židlička - pro odpočinek mezi jednotlivými hody, ale především ke snížení úhlu mezi muškařskou šňůrou ve vodě a prutem, čím zlepšíme kontakt s muškami. Můžeme si ale samozřejmě i sednout do dřepu a nebo i při stahování klečet :-).
Stahovací terč - látkové kolo pro ukládání stahovací šňůry.
Tip: Vojta před rybolovem kolo namočí, díky čemuž udržuje vlhkost šňůry, které pak lépe létají.
Stojánek na pruty - pro přenášení prutů a jejich uložení v místě rybolovu.
Podběrák s dlouhou rukojetí - pro šetrné podebrání větších ryb.
Polarizační brýle - kromě ochrany proti světlu jsou dobrou ochranou proti větru (a muškám). Ideální dva typy brýlí - světlé a tmavší. Brýle jsou důležité při pozorování mušky-splávku a také při tzv. "hangování", kdy pomalu vytahujeme mušku blízko břehu (nebo lodi) a díky polarizačkám můžeme vidět útok nebo záběr ryby.
Náhrdelník - ideální "šperk" pro zavěšení nejčastěji používaných pomůcek na krku.
Tip: je dobré mít náhrdelník na gumě, která rozšíří manipulační prostor s pomůckami, ale pozor na zuby! :-)
Taška nebo batoh na vybavení - pro skladování a přenos ostatních pomůcek jako např. navijáků, šňůr, krabiček s muškami, svačiny atd..
Tolik k základnímu jezernímu vybavení pro muškaření na českých pstruhových stojácích. Pokud vás téma jezerního muškaření zajímá, pak máme na webu další zajímavé články na toto téma:
Jezerní muškaření od A do Z (seriál článků od Ála Richie)
Jezerní muškaření (článek od Sama Piekara)
Muškařské šňůry na jezerní muškaření (článek od Dana Svrčka)
Muškaření na pstruhových nádržích v Anglii (článek od Pavla Adamovského)
Základní vybavení pro jezerní muškaření - video: