Která řeka se může pyšnit tolika NEJ jako Vltava, královna mezi českými řekami? Zřejmě žádná, protože jinak by Vltava královnou českých řek nazývána asi nebyla. I pro mnohé muškaře je Vltava řekou číslo jedna. Není divu, naše nejdelší řeka může muškařům nabídnout téměř vše – horské partie s pstruhem, četná lipanová pásma, vydry, kormorány, sekundární pstruhové vody, úseky pro lov bílé ryby, přehradní nádrže, vodáky a plno dalších více či méně zajímavých lákadel.

Napsat kompletní pojednání o muškaření na celém toku Vltavy by vyžadovalo nezměrné úsilí a především moře zkušeností (obojího se mi bohužel příliš nedostává) a proto se v tomto článku zaměřím především na pstruhový úsek Vltava 34P, který je součástí rybářské oblasti zvané Horní Vltava. Horní Vltava není žádný oficiální geografický název. Jedná se o tu část Vltavy, která se nachází nad údolní nádrží Lipno. Z muškařského hlediska je tato oblast rozhodně velmi zajímavá. Několik desítek kilometrů toku pstruhového nebo lipanového charakteru v relativně nedotčené krajině Šumavského národního parku, dobré zarybnění, dostupné ubytovací a stravovací služby a také široké rekreační možnosti i pro nerybáře. Aby se mi tato část Vltavy lépe popisovala, pozval jsem na popovídání hospodáře z MO v Lenoře pana Jana Kosáka, který má hlavní zásluhu na tom, že se s vámi mohu o informace z Horní Vltavy v okolí Lenory podělit.

Revír
Vltava pramení na úpatí Černé hory (1315 m.n.m.) několik set metrů od česko-německé hranice. Jmenuje se zde Teplá Vltava a přívlastek Teplá ztrácí až těsně nad ÚN Lipno po soutoku se Studenou Vltavou. Až k místu Polka Vltavu spravuje Šumavský národní park, takže chcete-li chytat na úseku Polka-Borová Lada, je třeba si opatřit povolenku v budově správy parku ve Vimperku. Od Polky směrem po proudu však již začíná úsek MO Lenora (Vltava 34P), kde již celosvazová povolenka platí. Návštěvu Vltavy můžete začít například na nádrži Dolní, která je malým, ale poměrně zajímavým stojatým revírem, který oceníte především tehdy, když Teplá Vltava „trpí“ vysokou vodou. Až do Horní Vltavice má řeka především pstruhový charakter, ale na občasných „dírách“ můžeme narazit i na větší lipany. Pozor si dejte na chráněné rybí pásmo, které zakazuje lov ryb v místech u nádrže Dolní. Z tohoto úseku odvádí většinu vody derivační kanál nádrže, takže v létě je zde minimální průtok vody a proto se lenorští rybáři rozhodli tuto část revíru před rybáři chránit.

Horní Vltavice je vesnička s údajně nejstarší šumavskou hospodou a také první možná základna pro rybářské výpravy. Kromě penzionů se zde nachází kemp i s několika chatičkami, kde se dá pořídit levné a obstojné ubytování. V Horní Vltavici se řeka obrací směrem na východ a pospíchá šumavskými loukami k Zátoni a dále pak k Lenoře. Teplá Vltava se v tomto úseku postupně zklidňuje a přibývá hlubokých tůní. Od Zátoně již v rybí osádce převažuje lipan nad pstruhem. Právě Zátoň se může stát dalším znamenitým výchozím bodem pro rybáře. Ve vísce najdeme několikeré možnosti ubytování i stravování, ale především nedaleko vzdálené krásné partie horské řeky tekoucí loukami v údolí pod vesnicí.

Od Zátoně můžeme pokračovat v rybolovu prakticky až k jezu u veřejného tábořiště v Lenoře. Tady odvádí z řeky značnou část vody kanál pro dnes již nefungující sklárnu, takže rybolov je opět lepší až po soutoku Teplé Vltavy s pravostranným přítokem Řasnice. Lenorský revír končí těsně pod Lenorou v místech, kde řeku přetíná krytá Rechle (krytá lávka pro pěší). Na následujících deseti kilometrech pstruhového revíru Vltava 33P hospodaří volarská místní organizace. Z Lenory ještě můžeme snadno dojít do zatáček těsně pod obcí, kde se Teplá Vltava kroutí horskými loukami podél hranice národního parku a pospíchá dále k Soumarskému mostu.

Ryby
Dominantní rybou lenorského úseku je lipan, který se běžně chytá ve velikosti 25-33 cm. Kdysi hostila Horní Vltava lipany mnohem větší, ale účinnost české nymfy se na velikosti lipanů negativně projevuje. Podobná situace je i s potočákem, ale i tak se každý rok několik pěkných ryb mezi 40 a 50 cm na úseku uloví. Často se trofejní ryba chytne v „jalových“ měsících nebo na „špatných“ místech. Každopádně se potočák i lipan pravidelně vysazují ve slušném počtu (4000 resp. 3000 ks v roce 2003). Kromě potočáků a lipanů se můžeme na lenorském úseku potkat s duháky, kteří se několikrát do roka „sypou“, občas natrefíme i na sivena a také bílou rybu. Proudníci a plotice vytahují do Horní Vltavy od května z Lipenské přehrady. Z Lipna táhnou proti proudu okouni a cejni a tu a tam se rybář může dočkat i jiných překvapení, tak jak se to stalo jednomu místnímu rybáři, který nejprve o dvě nástrahy přišel a napotřetí vytáhl bolena o délce 85 cm. Do horního toku Vltavy najíždějí i štiky. Intenzita štičích tahů je ovlivněna stavem vody na Lipně. V posledních několika letech naštěstí štičí tahy příliš silné nejsou, ale rybáři pamatují i léta, kdy se z jedné tůně vytáhlo až osm štik. Lipenští „nájezdníci“ však s ochlazením vody rychle putují zpět do klidných vod nádrže a tak se stává, že během několika málo dnů hostí řeka pouze svoji původní rybí osádku. Pro úplnost ještě uvedu další rybí druhy, které se v Horní Vltavě vyskytují: mník, střevle, vranka a mihule.

Škůdci
Kormorán se naštěstí ještě na Horní Vltavě neobjevil a tak největší škody na rybí osádce působí přemnožené vydry. Volavky se objevují až se zámrzem a škody tito ptáci působí především na menších přítocích (např. Řasnici).

Muškařská sezóna
Na Horní Vltavě se samozřejmě zahajuje jako na ostatních revírech v polovině dubna. Občas může ještě téci „sněhová“ voda, ale pokud se trefíte do správné barvy bobšů, pak máte vyhráno. V partiích, kde převládá pstruh, může být zjara úspěšné i streamerování. K vodě není třeba vstávat na jaře příliš brzy, protože seriózní muškařina nezačíná před desátou hodinou.

Od patnáctého května se otevírá lipanová sezóna. Především, když se líhnou jepice, je vidět, kolik v řece žije ryb. Líhnutí chrostíků se objevuje o něco později než na Vltavě pod Lipnem, zpravidla od konce května. V této době je napodobenina chrostíka jednou ze základních mušek. Od konce května také musíme počítat se stále početnější bílou rybou táhnoucí proti proudu z Lipna. S rostoucí teplotou přímo úměrně roste všudypřítomnost vodáků. Během léta tak vodáci prakticky omezují možnost rybolovu na ranní a večerní hodiny.

Jedním z nejkrásnějších období na Horní Vltavě je přechod léta a podzimu, kdy hraje prim suchá muška. V této době nemůžeme k vodě bez napodobenin šedých a olivových jepic nebo broučkových mušek (Red Tag, Orange Dotterel atd.). Lovit lipany můžeme na Horní Vltavě prakticky až do zámrzu. Koncem sezóny se doba efektivního rybolovu opět zkracuje a nejlepší rybaření bývá mezi jedenáctou a půl jednou. Pro konec sezóny bude opět nejefektivnější česká nymfa, ale není nutné ještě zatracovat ani suchou mušku, protože často ryby sbírají, i když okraje břehů již zdobí ledový krunýř.

Mušky
Při lovu lipanů na nymfu se zdají účinnější spíše „veselé“ mušky, pro jarní lov pstruhů volíme bobše tmavších barev a účinnost imitace ještě zvyšuje kroužkování měděným drátkem. Suché mušky již byly zmíněny – napodobeniny šedých a olivových jepic, chrostíci a broučkové mušky. Při chytání na sucho raději volíme vzory menších velikostí. Pokud tutové mušky na Vltavu selhávají, zbývá ještě další tajná zbraň - „zatřpytit“ mušky zlatými korálky.

Při streamerování můžeme použít mušky napodobující vranku nebo střevli, neboť tyto dva rybí druhy jsou ve Vltavě díky zlepšení kvality vody stále častější. Pro lov štik může být streamer dokonce účinnější než třpytka, nesmíme ale zapomenout na silnější návazec (průměr okolo 35 mm).

Technické informace
Nevlastníte-li celosvazovou pstruhovou povolenku, můžete si zakoupit týdenní povolenku přímo v Lenoře č. 81 (pan Chrapan) nebo v kempu v Horní Vltavici, kde se prodávájí i cizinecké povolenky (doporučuji však platnost těchto informací raději ověřit předem).

Ubytování jsem již částečně zmínil. Mimo hlavní turistickou sezónu je v oblasti volného ubytování nadbytek na většině z následujících míst: Horní Vltavice (kemp, několik penzionů), Zátoň (Zátoňská hospoda), Lenora (U Grobiána, Zámeček, tábořiště), Soumarský most (kemp), Volary (hotel Bobík), Dobrá (penzion U Němečků), České Žleby, Nová Pec (tábořiště) a mnohé další.

Horší je situace v dostupnosti rybářských obchodů s muškařinou. Potřebujete-li urgentně dokoupit mušky nebo rybářskou výbavu, musíte zajet až do Krumlova, Sušice, Volar, Písku nebo Budějovic.

Užitečné odkazy
Regionální informace - www.hornivltava.cz
Národní park Šumava - www.npsumava.cz. Zde najdete také Místní rybářský řád pro revíry pod správou parku a ceny povolenek.
Český rybářský svaz - Jihočeský územní výbor - www.crscb.cz . Na stránkách si můžete přečíst detailní popis Horní Vltavy od Karla Křivance.

A na závěr tři „tajné“ tipy pro Horní Vltavu:

Barva olivových jepic
Často vás na Horní Vltavě mohou pozlobit lipani při sběru olivových jepic. Stává se, že mohou zcela ignorovat „normální“ olivovky. Trik je v použití tmavějšího odstínu olivové barvy, který více odpovídá skutečnému zbarvení olivových jepic – zřejmě v důsledku vývoje larev v rašeliništní vodě.

Stoupající voda
Neradujte se, že si skvěle zachytáte, když začne voda ve Vltavě pomalu stoupat. Na rozdíl od většiny českých řek ryby na Horní Vltavě svoji potravní intenzitu v době stoupání vody nezvyšují. Důvod je zatím nevysvětlenou záhadou.

Útěk před vodáky
Chcete-li si během léta zachytat i mimo časně ranní a pozdně večerní hodiny, pak se vydejte na úsek Vltavy nad Horní Vltavicí a nebo ještě lépe vyzkoušejte některý z přítoků, který je pod správou národního parku. V Lenoře se vám k takovému „úniku” nabízí Řasnice.