Lukáš nymfující na Volyňce

Letos tomu bylo již čtrnáct let, kdy nám na Mistrovství světa v muškaření v Norsku předvedla některá konkurenční družstva aktivní nymfování s různými plovoucími nebo potápivými šňůrami. Angličané, Italové a také někteří severští závodníci nám tenkrát ukázali, že nymfování nemusí být jen krátká česká nymfa s různě dlouhým návazcem a třemi těžkými blešivci. Velká a rozvodněná řeka Lagen hostila v té době dostatek lipanů i pstruhů obecných, ale jak na ně v pro nás nezvyklých hloubkách a nebroditelných modrošedých proudech? Účinnou alternativou úspěšného lovu se tehdy ukázaly po dalekém odhozu různou rychlostí stahované lesklé nymfy – napodobeniny larválních stádií jepic. Apatické ryby se nechaly občas vyprovokovat k ostrým záběrům a prázdné bodovací karty se začínaly plnit podebranými a změřenými úlovky.

Po návratu domů začalo mé postupné zkoušení aktivního nymfování a dnes si po letech troufám své poznatky obecně shrnout. Zmíněná metoda, kdy rychle stahuji různé druhy zatěžkaných mušek, otevírá široký prostor pro úspěšné muškaření v okamžicích, kdy je aktivita ryb mizivá například díky studené nebo zvýšené přikalené vodě, nebo se negativně projevuje rybářský přetlak na atraktivní revíry. Obecně takto chytám lososovité ryby a okouny v chladnějším období roku, a naopak bílé ryby spíše v létě, kdy teplota vody v řekách vrcholí. Lovím nejčastěji z vody a snažím se o delší přesné hody ke břehu nebo šikmo kolem zlomů říčního dna a překážek v toku. Rychlost stahování vždy uzpůsobuji konkrétním podmínkám; pokud ryby nedobírají, tak spíše stahování mušek zrychluji.

Mezi osvědčené typy mušek pro aktivní nymfování patří široká škála mušek typu gold head na rovných i zakřivených háčcích, často také v dalších variantách korálků (silver, copper, black apod.). Dále vykazují vysokou účinnost takzvané mikronymfy s různými barvami olověných kapek předem nalitých na raménko háčku. Osobně preferuji zlatou barvu kapky a dále variantu jungle cock. Důležitá je velikost, raději začínám lovit na menší mušky o velikosti háčku č.18 až 14. Důvodem je nejen lepší ovladatelnost a přesnější hody, ale i mnohem menší množství spadlých ryb. Větší vzory mušek a napodobeniny blešivců přináší stejně (i více) záběrů, ale patrně díky větší velikosti háčku často až polovina ryb spadne při zdolávání. Důvodem je asi rychlost záběru, kdy menší háček ryby chňapnou snáze a poctivěji.

Nejčastěji používám dvě až tři mušky na návazci. Dávám přednost tenčím fluorokarbonovým návazcům o průměru 0,10 až 0,15 mm. Záběry bývají razantní a někdy velmi rychlé, a tak na kvalitě vlasce nešetřím. Mezi top kvalitu patří například Fluorocarbon Fluo Stealth od japonské firmy Tiemco, kde i velmi nízké průměry mají vysokou pevnost v rázu při záběru. Pro velké řeky a vyšší vodní stavy zesiluji průměr návazce až na 0,21 mm. Celková délka nástavce s návazcem a volba typu muškařské šňůry závisí opět na velikosti řeky, hustotě břehových porostů a na vodním stavu. Pro podzimní chytání na menších mělkých otevřených vodách připravuji nástavec s návazcem o celkové délce až 6 m napojený na mléčně sklovitou plovoucí šňůru Monic. Pro větší nebo přikalenou vodu, kdy se ryby neplaší, používám kratší, asi třímetrovou sestavu, spojenou s běžnou plovoucí nebo intermediální PVC šňůrou. Vzdálenost mezi muškami obvykle nastavuji na 60 až 120 cm, přičemž čím více vody, tím dávám mušky blíže k sobě. Hlavně prosím nezapomeňte zamačkat protihroty – muškaříme v 21. století.

Co dodat na konec? Chce to hlavně trochu cviku a naprosté soustředění při lovu, aby vaše snažení neskončilo pouze utrhanými muškami při rybích záběrech. A že aktivní nymfování vždy na ryby neplatí, s tím se asi musíme smířit, taková už muškařina je a bude.