Za dětských časů mi byl největší zábavou během letních prázdnin především lov rybek se síťkou. Chytal jsem střevle, mřenky nebo čolky v malém potoce, co tekl za naší zahradou.

Tyto dětské radovánky mě zřejmě dovedly k životní závislosti k rybolovu všeho, co má ploutve. Jen o další rok později jsem dostal možnost jednodušího transportu v podobě bicyklu a síťku nahradil prut a naviják a místní potok jsem vyměnil za nedaleké štěrkovny.

Když se rychle přeneseme do dnešních dnů, pak mým objevem poslední doby je muškaření na několika malých místních říčkách, které jsou domovem pstruhů a lipanů.

Moje místní říky se nacházejí v málo navštěvovaných zalesněných údolích, na většině míst jsou chráněny bujnou vegetací a větvemi nad vodní hladinou, ale ne zase tak, že by muškaření bylo nemožné, spíše je o to zajímavější.

V těchto údolích se mohu ztratit na několik hodin a nebo na celý den, pouze se svým osmistopovým prutem, co jsem si postavil, muškařskou šňůrou a malou krabičkou suchých mušek a nymf.

Říčky u nás tvoří hluboké tůně, mělké peřejnaté úseky, ale i klidné tišiny a ryby mají tendenci se po řece pohybovat v závislosti na podmínkách. Klíčem k úspěchu je velmi pomalý pohyb a také dost čekání, aby se voda uklidnila před tím, než nahodím nymfu a nebo suchou mušku.

Suché mušky a nymfy používám velmi malé, vázané na háčcích 18 a 20 s minimální zátěží, abych je mohl nabídnout přesně tak, jak to ryba potřebuje. Vlasce mám také velmi jemné 0,08 nebo 0,10, což je průměr, který umožnuje pohyb mušek tak přirozeně, jak je to jen možné.

Vlasec mám ošetřený vařením (pozn. redakce: na toto téma článek připravíme), což pomáhá chránit jemné vlasce před prudkým záběrem a nebo výpady občasných velkých ryb.

Přestože muškařím na jiných vodách v celé zemi, stále se vracím k těmto malým říčkám, které mi připomínají mé dětství a které se neustále mění a představují pro mě neustálou muškařkou výzvu.