Nestává se nám příliš často, že odcházíme od vody bez jediné chycené ryby nebo dokonce i bez jediného záběru. Tentokrát se nám to stalo při návštěvě severočeské říčky - Lužické Nisy. Kdy, jak a proč se dočtete v naší reportáži.
Původním cílem naší říjnové výpravy s kamarádem Kozlem bylo druhé české ucho a jeho revíry. Druhým českým uchem rozumím severní výběžek českého území nad Libercem. Zde se nachází malebná říčka Smědá, ale o té bude řeč někdy jindy. Náš první rybářský zážitek z Liberecka se totiž odehrál na jiném revíru - Nisa Lužická 3.
Musím se přiznat, že tento revír jsem vybral já a to pouze na základě kradmého pohledu do mapy a soupisu rybářských revírů. Den začal velice hezky - do Liberce je to z Prahy asi hodinku svižnější jízdou po nově zrekonstruované dálnici, a tak jsme již lehce před polednem ochutnávali pivečko v Lidovém domě v městečku Chrastava, kterým Lužická Nisa protéká. Především Kozel měl dlouhodobou rybářskou abstinenci a těšil se na ryby (a asi i z mé přítomnosti) takovým způsobem, že za mě dokonce zaplatil dvě jedenáctky a kližkovitý gulášek v hospodě.
Abstinující manželka nás chvíli poté vysadila ve vesničce Andělská hora, v místech, kde Nisa protéká hezkým zalesněným údolím a kousek proti proudu vytváří malebné zákruty. Domluvili jsme se s Kozlem, že každý otestuje několik mušek a za chvíli zhodnotíme jejich úspěšnost. Vstoupili jsme do říčky, která je v okolí Andělské hory asi 10 metrů široká a nepříliš hluboká. Podle charakteru vody a dna jsem spíše vsázel na lipany a tomu jsem také přizpůsobil svoje mušky. Neviděl jsem žádnou aktivitu ryb na povrchu, tak jsem zvolil své oblíbené bobše.
Prošel jsem asi 100 metrů řeky, ohazoval kameny, pročesával hlubší proudy i mělkou vodu, převazoval mouchy, ale ani záběr. Zašel jsem tedy za Kozlem a už z dálky jsem viděl jeho protažený obličej. Bylo mi jasné, že naše porada nebude o úspěšnosti našich mušek, ale spíše o jejich neúspěšnosti. Já jsem si díky své vrozené naivitě stále ještě myslel, že se nejspíše projevuje naše neschopnost chytit rybu, ale Kozel jako první vyjádřil určitou pochybnost, že se mu ta voda nějak nezdá.
Zkusili jsme ještě vyjít kousek proti proudu, kde jsme chytali asi hodinu a půl, ale výsledek byl stejně žalostný. Pár malých rybek jsme viděli pouze nad malým jezem v klidné vodě, ale určit druh se nám nepodařilo. Jinak byla voda jako bez života. Po dvou hodinách našeho trápení jsem to nevydržel a zavolal jsem manželku, aby vyzvedla ty dvě rybářské trosky na místě, kde nás viděla naposledy.
Večer jsme se snažili rozluštit tu záhadu. Nejsou v Lužické Nise ryby? První, co mě trochu zarazilo byl pohled na mapu. Teprve nyní jsem si všiml, že Nisa a většina jejích přítoků protékají Jabloncem a Libercem a že úsek v okolí Andělské hory je prvním, kde říčka teče "normálním" přírodním prostředím. To by mohl být jeden z důvodů. Druhý den jsme se ještě dozvěděli od rybáře v nedalekém Frýdlantu, že pod Libercem se sice nachází čistička, ale že se občas do řeky dostane něco, co nemá. Je tedy znečištění důvodem našeho rybářského fiaska? Myslíme si, že ano, ale je to opravdu tak? Pokud víte něco víc, než my, podělte se o informace i s ostatními muškaři. Stačí nám napsat , o zbytek se již postaráme.
