Ne každým rokem máme posvícení. Tak tomu osud chtěl na letošní pstruhové zahájení, které nikdo ze spolku MOL u vody nestrávil. Důvody byly rozličné: kamarád K. tráví již většinu roku jako korporátní otrok ve Švýcarsku, pan M. si vzhledem k plánované opravě venkovského sídla a budování japonské zahrady ve svém městském sídle zakoupil pro jistotu pouze mimopstruhovou povolenku, programový mág L. již rok a půl nereaguje na email a moje maličkost byla odvelena na služební cestu, která jako na potvoru kolidovala s dnem D.

Ono se zřejmě stejně tak moc nestalo, protože v den D je u mnohých pstruhových vod boží dopuštění. Ve vodě hlava na hlavě, na břehu krev a mlíčí pstruhů bez ploutví, vlezlé počasí a sněhová voda - prostě den, na který se nezapomíná. A nebo snad ještě platí staré povídačky o tom, že 16. duben je svátek rybářů, na který se všichni týden dopředu těší, pečlivě čistí a promazávají své nádobíčko, přerovnávají mušky dle velikosti, barevných odstínů a počtu ovinů olověného drátku a patnáctého večer nemohou usnout? Těžko říct, letošní rok jsme prostě prošvihli.

Ale snad jsme byli mezi rybáři výjimkou a většina z vás si pstruhové zahájení užila. Pokud se chcete o své zážitky podělit, můžete tak učinit formou komentáře k tomuto příspěvku. Ale protože máme po zahájení náladu pod psa, nebudeme vás tentokrát k vašim příspěvkům nijak motivovat. Stejně to nemá cenu. Do komentářů píšete, co chcete, ale zahájení již stejně nikdy nebude takové jako za socíku...