Epochální, fenomenální, historický – i takto můžeme honotit právě skončené muškařské závody Orvis Cup, které se konaly na Vltavě v centru naší metropole. Na závody jsem zavítal pouze jako návštěvník s cílem udělat pár fotografií ze závodů. Proč tedy používám tak silná adjektiva? Snad proto, že jsem přesvědčen, že se jednalo o opravdový unikát. Nevím, že by se v jiné evropské metropoli konaly muškařské závody přímo v historickém centru za účasti několika mistrů světa, za přítomnosti světových tiskových agentur, televizních kamer, VIP osobností, s mediální masáží a s tak bohatým kulturním programem, že jsem chvílemi nevěřil, že se jedná o soutěž v rybaření. Dokonce jsem poprvé v životě potkal rybářskou stráž.

Na akci lákaly návštěvníky rádiové spoty již několik dní předem a pokud je náhodou někdo v pražských rádiích neslyšel, ale v době závodů se nacházel na pražském Novém městě, určitě jej přilákaly upoutávky z reproduktorů umístěných na mostu Legií. Reprodukory a zvukaři však nebyly ničím proti velkoplošné obrazovce, na které se daly z mostu závody sledovat v přímém přenosu. Do hudby Louise Armstronga pravidelně vstupoval moderátor s informacemi o závodě a po hodině již s poměrně nudnou informací o čistotě Vltavy a vysazených 10 000 pstruhů duhových a občas se u mikrofonu objevila nějaká celebrita (v době, kdy jsem se na Střeleckém ostrově ládoval klobáskou, tak se zrovna čirou náhodou zastavil při cestě do práce Miroslav Donutil).

Zajímavá byla i účast sponzorů. Mile mě překvapila účast velkých firem, které jsem ve spojitosti s muškařinou viděl poprvé. Skanska, Metrostav, Veolia, J&T a jiné... Zda to znamená, že by tyto firmy mohly spolupracovat s muškaři dlouhodobě nebo se jednalo pouze o jednorázovou podporu, to uvidíme v budoucnosti. Zřejmě klíčová byla pro organizátory podpora ze strany magistrátu, protože akce se konala pod záštitou primátora Béma. K tomu snad lze pouze podotknout, že bude-li většina vrcholných politiků muškařit, pak muškaři zcela jistě prosadí i pstruhovku na Čertovce.

Jedním z center organizátorů se stal Střelecký ostrov, kde byla umístěna velká sekce pro závodníky a VIP a také pár stánků s občerstvením, zábava pro děti i hodně mizerná ukázka ryb. Škoda, že dolní část ostrova byla pro veřejnost uzavřena, protože hodně závodníků chytalo v nadjezí směrem ke Karlovu mostu, kde by bylo ideální místo pro diváky. Ostatní místa ke sledování závodů již byla dosti vzdálená od samotných soutěžících, snad ještě s výjimkou vyhlídky na Dětském ostrově. Většina závodníků se totiž soustředila v blízkosti obou jezů, které byly přirozenou hranicí závodního úseku. Sympatické byly určitě atrakce pro děti a atraktivní byl i doprovodný program v druhém centru závodů - Žlutých lázních. Tam jsem sice již nedorazil (přece jen Žluté lázně byly od místa závodů trochu z ruky), ale alespoň slibovaný program zněl zajímavě (včetně vystoupení našich estrádních umělců Ivana Mládka, Rangers, Palečka a Janíka). Na české, ale i mezinárodní (muškařské) poměry byl program opravdu bombastický.

Kromě sehnání dostatečných finančních prostředků se pořadatelům závodu povedl i výběr profesionální agentury, která závody organizovala. Z hlediska běžného návštěvníka jsem příliš nedostatků nepocítil, pokud bych se na celou akci podíval trochu kritičtějším okem někoho, kdo se o přírodu a rybařinu zajímá, pak bych pár věcí ke zlepšení našel. Co by měli organizátoři zcela jistě změnit, byla forma účasti sádek Lahovice. Jejich dvě kádě s rybami, u kterých stála mladá dáma a v pětisekundových intervalech vytahovala podběrákem jednotlivé druhy ryb s odborným komentářem typu „kapr, amur, sumec, plotice, pstruh“ bych označil spíše za týrání ryb než za edukativní aktivitu. Místo toho by bylo užitečnější zařadit pár rybek do nabídky místních stánkařů, přece jen klobásku a špíz lze dostat u běžného stánku s občerstvením. Dalším detailem ke zlepšení by mohl být lepší úklid kolem vody, břehy poseté plastovými lahvemi přímo pod jednou z hlavních vyhlídek pro diváky trochu kontrastovaly s neustálým hlášením, že voda ve Vltavě je již čistá. Jako členovi ČRS mi také hodně vadila eskorta rybářské stráže, která byla závodům přítomna a to především proto, že pokud bych nezašel na Orvis Cup, tak bych stále žil s přesvědčením, že rybářská stráž existuje pouze ve stanovách svazu nebo v rybářském řádu.

Závěrem se ještě vrátím k výše uvedeným silným adjektivům. Přestože mým rybářským snem zrovna není muškařit na Vltavě pod Karlovým mostem, jsem upřímně rád, že se Orvis Cup konal a doufám, že se bude jednat o akci, která v našich krajích pomůže prolomit určité bariéry. Potvrdilo se, že je možné najít dohodu v rámci soukromých subjektů, svazu, městských orgánů a silných sponzorů a i v muškařině uspořádat soukromou soutěž ve velkém stylu. Ukázalo se, že muškařina může uzmout část peněz významných sponzorů, přestože její popularita mezi běžnou veřejností je prozatím mizivá a dosud stála na okraji zájmů. A jsem rád, že se v Praze alespoň o tomto víkendu mluvilo o čistotě vody, rybařině a jednom podivném způsobu chytání ryb na něco, co často ani umělé mušky nepřipomíná. Nezbývá než smeknout klobouk před všemi, kteří se nebáli podobnou akci zorganizovat a podpořit a doufat, že nezůstane pouze u prvního ročníku.

Více informací o Orvis Cupu najdete na oficiálních stránkach závodu.