Když jsme v roce 2009 na Mistrovství světa v Chotěboři získali dvě zlaté medaile (tým a Jindra Kalivoda) , měl jsem za to (a nejenom já) , že šampionát 2010 na Slovensku bude mnohem obtížnější a obhajoba některé z těchto dvou zlatých by byl obrovským úspěchem.

Nicméně jsme se na toto mistrovství začali připravovat již na sklonku prázdnin 2009, kdy jsem se skupinkou potencionálních juniorských reprezentantů vyrazil trénovat právě na ty slovenské řeky kde se bude závodit. Pouze jsme netrénovali na řece Poprad protože to nebylo z časových důvodů možné stihnout, ale trénink na řekách Belá a Váh v obou sektorech byl velmi přínosný a z dnešního pohledu i důležitý. Byť se po velkých vodách toky obou těchto řek trošku změnily, mohli jsme při samotném šampionátu řadu poznatků z tohoto tréninku použít. Také jsme měli v březnu „suchou“ přípravu , kde jsme hlavně vázali , dolaďovali návazce a taky něco teorie bylo k dispozici.

Pět reprezentantů bylo vybráno již na konci roku 2009 a tak se na začátku letošní závodní sezóny dost bojovalo o místo náhradníka. V červnu bylo jasno – Jindra Kalivoda , Lukáš Starýchfojtů , David Chlumský , Libor Skrášek , Lukáš Svoboda a Martin Musil ml. Dále potom Jirka Pejchar coby vedoucí výpravy a já v roli trenéra.

Přišel čas odjezdu na 9. Mistrovství světa juniorů v muškaření na Slovensku. Sraz u mě doma v Záhorovicích a odjezd do Roháčů na Studený potok, který se dost podobá Belé. Pro tento úsek přípravy se k nám přidal ještě náš seniorský reprezentant a hlavně výborný kamarád Martin Drož. Právě jeho poznatky z tréninku na Studeném potoku nám byly obrovsky prospěšné. Taky chci poděkovat mému slovenskému kamarádovi Juraju Tavelovi za zprostředkování nákupu povolenek a předání informací o lovu na tomto revíru.

První den, ještě po vydatných deštích, tekla poměrně vysoká voda a tak jsme se soustředili na dovázání mušek a precizní přípravu všech detailů. Další dva dny jsme již mohli do vody a jsem přesvědčený, že právě trénink na této řece byl jedním z klíčových momentů pro budoucí úspěšný závod na řece Belá.

V neděli 1.8. jsme dopoledne ještě potrénovali a po obědě jsme se přesunuli do Popradu abychom na stejnojmenné řece mohli pokračovat v přípravě. Zde nám byly velmi prospěšné informace a rady dalšího mého slovenského přítele Miša Krebse, na kterých jsme mohli postavit přípravu na řece Poprad. I s touto částí přípravy jsem byl spokojený a již zde jsem čím dál tím více nabýval přesvědčení, že celý náš reprezentační tým je dobře připravený a při trošce potřebného štěstí můžeme na šampionátu myslet hodně vysoko.

V úterý 3.8.2010 jsme se přesunuli na oficiální hotel Jánošík v Liptovském Mikuláši a bylo cítit, že i nervozita trošku stoupá. Naštěstí jsme zde mohli potkat řadu zahraničních přátel a při debatách o tom jak se komu daří na tuto nervozitu aspoň na chvíli zapomenout.

Pro středeční oficiální trénink jsme zvolili řeky Váh a Belá a to jenom dopoledne, protože jsme se pouze chtěli ujistit, že připravená taktika a hlavně mušky budou fungovat. Fungovalo vše. Odpoledne již jenom dovazování a hlavně absolutně pečlivá příprava na první dva závody 9. Mistrovství světa. Já s Jirkou ještě večer na poradu a losování. Ani nevím čím to je, ale zatím mám docela šťastnou ruku na los a to se potvrdilo i nyní. Po poradě lehce „rozklepaný“ svolávám poradu a všechny seznamuji s tím kdo, kde v prvním dnu loví. Jindra – Belá a volno ; Libor – Poprad I a Poprad II ; David – Váh II a Váh I ; Lukáš Svoboda – volno a Belá ; Lukáš Starýchfojtů – Váh I a Váh II. Já – Belá a Jirka (na poradě se dohodlo, že mohou na závodníky mluvit dva lidi) – Poprad.

Jindra na Belé lovil na úseku 2, který znám a řadil bych jej mezi trojici nejhorších, ale pro první kolo ….? Ukázalo se, že jedním z rozhodujících faktorů pro úspěšný lov na Belé byla fyzička. To co Jindra a potom odpoledne na sektoru 1 Lukáš Svoboda předvedli byl bez nadsázky koncert muškařského umění společně s obrovským, ryze sportovním představením. Jejich brození v prudkém proudu tak aby se dostali do míst kde byly ryby a taky běhání s rybami ulovenými až 80 metrů od místa kde se mohl dostat rozhodčí bylo vyčerpávající a závodník se slabší fyzickou kondicí zde měl docela vážné potíže. O tom svědčí i výsledky, kterých zde dosáhli další závodníci. Po Jindrovi, který ulovil 23 ryb (7 lipanů přes 30 cm, největší 37 cm) bylo uloveno – 4 ryby , 4 ryby , 6 ryb a 3 ryby. Svoboďák dělal jedničku s 25-ti rybami a k tomuto počtu se taky nikdo z dalších závodníků moc nepřiblížil.

David na Váhu neměl špatné místo, ale protože tekla přikalená voda, tak jsem si nebyl moc jistý výsledkem. Nicméně zachytal výborně a změřil 8 ryb a byla to 2. Odpolední závod již byl tak trošku koncertem jednoho muže (Davida) s 13-ti rybami a za 1. Oldfojt na úseku, ze kterého jsem nebyl úplně nadšený, klidným a celkem bezchybným (jeho otec měl chvilkami i jiný názor) způsobem zdolal 13 kousků a taky za 1. Odpoledne na velmi složitém místě, ale opět výborným výkonem dal 6 ryb a to byla 2. Na Popradu řádil náš Libor. V prvním závodě 48 ryb a 1 nepotřebuje další komentář. Odpoledne trošku horší místo, ale umístnění 3 za 36 ryb taky výborné.

Shrnuto – někteří trenéři mi chodili po tomto prvním dnu gratulovat k celkovému vítězství protože:

1. Česká republika 13
2. Španělsko 39
3. USA 40

Nicméně já jsem zase tak rozšoupnutý nebyl, protože dobře vím, že jak říkáme u nás na Moravě : po hodech přichází sr.... a je třeba být nadále velmi ostražitý a nic nepodcenit.

Přichází druhý den šampionátu a los posílá : Libor – Váh II a Váh I ; OldFojt – volno a Belá ; David – Belá a volno ; Svoboďák – Poprad I a Poprad II ; Jindra – Poprad II a Poprad I. Libor si na Váhu (v obou sektorech) vybral právě to co přichází po těch hodech. Dopoledne si mákl a podařilo se mu vydřít 4 ryby a to znamenalo 5. Odpoledne jsem na místě, které opět znám nezvolil dobrou taktiku. Dohodli jsme se s Liborem, že zkusí cca 20 minut suchou podél břehů, protože tam jsme v loni takto ryby ulovili. Libor po 30-ti minutách neměl záběr a tak jsme změnili taktiku na lov s nymfou. Bohužel hned první dvě ryby mu spadly. Potom chytil jednoho měřitelného pstruha, další mu opět spadl a pak se začala řeka velmi rychle kalit a kdo neměl do té doby naloveno již nic nechytil. Bohužel jsme měli začít s nymfou hned a snad by výsledek byl lepší. Tak to bylo za 10. OldFojt po dopoledním vyspávání nastoupil na Belé na sektor 9, který byl zřejmě nejlepším, nicméně moje zkušenost s těmi „nejlepšími“ fleky je taková, že po třetím závodě se z nich stávají fleky až podprůměrné, neb bývají docela čitelné a poměrně snadno vychytatelné. I když si Lukyn (a já s ním) vybral během závodu slabou chvilku, dal 24 ryb a byla to 1. David dopoledne na Belé tasil sotva průměrné místo pod pěší lávkou, které dobře znám (vlastně znával jsem). Právě zde jsme totiž doplatili na to, že velká voda změnila tok a z nástupního břehu jsem si nevšiml, že na protější straně se vytvořil malý potůček, který jak jsme zjistili až chvilku před koncem byl plný ryb a již jsme ty dvě až tři potřebné ryby navíc nestihli. 19 ryb a výsledná pětka a jak se na konci ukázalo – bolestná pětka, protože právě ty dvě až tři chybějící ryby by dělaly za 3 a to by znamenalo … . Lukáš Svoboda na Popradu - taky flek docela bídný a s 29-ti rybami číslo odpovídající místu – 5. Odpoledne již bezpečně zužitkoval dobré místo a 50 ulovených ryb znamenalo jasnou 1. Jindra si na Popradu „zamasařil“ – dopoledne 64 ryb , odpoledne 28 ryb a byly to dvakrát za 1.

Opět shrnuto – zase chodí trenéři (je jich víc) a gratulují, protože: 1. Česká republika 42
2. Španělsko 73
3. Polsko 79

… a ze zadu se blíží další týmy, zejména výrazně se zlepšující domácí.

Do třetího dne jsem se rozhodl do posledního závodu na Belé vystřídal Libora. Nebylo to spojené s výkonem, protože jsem si jistý, že Libor odvedl opravdu velký kus práce, ale protože mu končí juniorský věk a Macínek je mých očích perspektivním juniorem (ještě má tři sezóny), tak to bylo něco jako symbolické „střídání stráží“. Taky jsem se trošku uklidnil a začínal věřit, že náskok 31 by takto kvalitní tým ztratit neměl.

Do posledního dne šli kluci : Jindra – Váh II a Váh I ; Svoboďák – Váh I a Váh II ; David – Poprad II a Poprad I ; OldFojt – Poprad I a Poprad II ; Macínek – volno a Belá.

Začnu od konce: Martina odpoledne na Belé nastoupil do místa, které jsem na začátku nepovažoval za úplně nejhorší, ale ryby se tam po celé MS chytaly málo. Nicméně Máca potvrdil, že je opravdu kvalitní závodník a v tomto posledním kole na sektoru 7 ulovil 12 ryb což bylo nejvíc ze všech na tomto místě. Nicméně i tento výtečný výkon stačil „jen“ na 6. OldFojt – pořád ještě nevím co se na Popradu přihodilo. Lukáš měl jasnou šanci na medaili, neměl zase až tak špatné místa (tedy ani zase nějak moc dobré), ale výsledek bohužel nedopadl 13 ryb a 5 + 12 ryb a 7 je pod Lukynovi možnosti. Snad nervozita z možného úspěchu? Nevím, ale budeme o tom mluvit, protože Lukáš je velkým talentem české muskariny , jsem si jistý, že to nejlepší má před sebou a potřebujeme se z případných chyb poučit tak abychom je pokud možno neopakovali. David - bojoval na Popradech statečně a z průměrných sektorů přinesl dvakrát 3. Lukáš Svoboda – Váh I se šesti rybami za 5 a Váh II se dvěma rybami za 4. Průměrná místa a podle výsledků jde vidět, se již moc ryb nechytalo. Jindra – Váh II. Opět místo, které „nedávalo“ složité , až na posledních cca 30 metrů uzavřené stromy , hluboké jámy. Když mu spadla druhá větší ryba a boďák byl i po hodině prázdný, tak jsem malinko začal mít „bobky“. Ale Jindra opět ukázal obrovskou morálku a právě v těch třiceti metrech otevřené vody a hlavně přes silný proud dokázal lupnout 6 lipanů z nichž nejmenší měl 32 cm a byla z toho 1. Jen pro ilustraci z tohoto místa :

1 kolo 3 ryby 9
2 kolo 0 ryb 11
3 kolo 0 ryb 11
Jindra 4 kolo 6 ryb 1
5 kolo 1 ryba 10

Odpoledne už to takové „nadskakování“ nebylo. Po hodině 4 ryby a nic. Až cca 20 minut před koncem jsme se rozhodli (k údivu diváků) v přikalené vodě zkusit suchou. A ono ejhle – tři ryby uloveny a tři ztraceny (z toho dvě Jindrovou přílišnou zdolávací aktivitou) a byla z toho 6. A protože jsme již měl zprávu z Popradu kde v posledním kole „vyhučel“ španěl , byl jsem si celkem jistý – Jindra obhájí titul MISTRA SVĚTA juniorů v muškaření. Na hotelu jsme potom již jen čekali na vyvěšení oficiálních výsledků. Ty již jen potvrdili co se očekávalo : Česká republika je Mistry světa juniorů pro rok 2010 a Jindra Kalivoda je mistrem světa.

Umístění dalších týmů a jednotlivců je na řadě míst a tak chci jen vyzvednout domácí tým, který se po bídném startu skvělým výkonem probojoval až na stříbrnou příčku. Po tomto vyhlášení jsem svolal poslední poradu (během závodů byla každý večer) na terasu hotelu. Šampaňské i potáhnutí si z obligátního doutníku a hlavně mé poděkování. A to poděkování si ještě neodpustí i nyní : dík za Vaše chování , Váš přístup ke všem činnostem, které jsme museli či chtěli udělat , dík za dvě zlaté medaile – protože i ta v jednotlivcích je odrazem toho jak spolupracuje celý tým. Děkuji Jirkovi Pejcharovi za obrovské množství práce, kterou vykonal nejenom během šampionátu, ale hlavně před ním. A s tím je spojené i poděkování těm, kteří se na tomto skvělém výsledku podílejí jako sponzoři a dovolím si je jmenovat:

Firma Hends products p. Macháček , která nám kromě materiálů, háčků a tungstenů věnovala pro reprezentaci pruty HENDS Firma Monfish p. Vlček, od níž jsme dostali tašky, oblečení , silony a řadu dalších věcí Firma Flyfishing Point p. Adamovský, která nám umožnila lovit suchou mušku pomocí poloautomatických navijáků Vivarelli Televizní kanál Fishing and Hunting , který sponzoroval výrobu účelových závodních vest Firmě Hanák competition p. Hanák Fr. za šňůry Monic a háčky, které opravdu rybu drží.

Bez podpory jmenovaných firem by totiž celá příprava i šampionát byly pro náš juniorský tým mnohem obtížnější.

A ještě na co jsme lovili neb naše nejúspěšnější :Jindrova oranžovořitka, Proudníkova, Ligotka, Dvoubarevný Pheasant Tail…Nevíte? Tak já je nechám nafotit a zveřejníme.

Zdraví Milan Čubík