Tímto článkem bych chtěl trochu poopravit špatné mínění rybářů o tomto úseku Střely, které získali díky článku Pavla Adamovského. Na jeho obranu bych rád podotknul, že zde udělat zero není žádnou výjimkou, pokud tedy nepřezbrojíte na malé suché mušky a nevrhnete se na lov ouklejí či proudníků, případně nebudete na menší goldy úspěšně lovit hrouzky, kteří zde vynikají velkou agresivitou vůči nabízené nástraze. Ano, Sřela 1 není klasický pstruhový revír, i když se tu pstruzi obecní chytají pravidelně. Hlavní rybou, kterou zde muškař může nalézt, je jelec tloušť, štika, parma, okoun, bolen nebo kapr.

Střela 1 je velmi rozmanitý úsek řeky, kde se střídají rychlé proudy s tak klidnými úseky, že má člověk pocit, že se nachází v cejnovém pásmu. Šířka řeky je zde od 5 m do 15-20 m, hloubka do 3 m. Také proto zde není výjimkou najít zapíchnuté dřevěné vidličky po sedavých lovcích či pytlácích, což je velký problém tohoto úseku. Místy řeka prochází jakoby skalní soutěskou, chvílemi je zase rozlitá do širokých luk. Naprostá většina Střely 1 není člověkem nijak upravena, vyjma pár jezů a okolí mostů přes řeku, kterých je ovšem velmi málo. Každopádně pro zdravého muškaře je celkem dobře dostupná. Jedinou její nevýhodou je nedostupnost z komunikace, což je sice na druhou stranu velké plus už proto, že úseky dál od civilizace mnohdy skrývají netušené možnosti, ovšem na úsek řeky blízko silnice či obydlených míst je pak velký tlak (povětšinou chataři).

Jaká je zarybněnost Střely? Nechci se po někom opakovat, ale zlaté časy Střely 1 jsou již asi pryč. Organizace, která tento úsek obhospodařuje, o něj zjevně valný zájem nemá, což je vzhledem k rozmanitosti druhů ryb (škůdců) celkem pochopitelné - proč někam cpát patnácticentimetrového pstruha obecného (což je obvyklá délka vysazování této ryby) přímo štikám do chřtánu? S tím samozřejmě souhlasím. Pro vysazování duháka a sivena zde zase nehraje blízký soutok s Berounkou, která je zřejmě největší sádkou ryb pro Střelu 1. Troufám si tvrdit, že valná většina ryb vytahuje do Střely právě z ní. Ne že bych chtěl nějak prosazovat vysazování těchto ryb na úkor domácího pstruha, který má při současném postoji ČRS k této rybě mimo štičích škůdců už takhle na Střele těžké časy, ale charakter řeky pro tyto druhy ryb je zde naprosto dokonalý. Myslím si, že při troše solidní péče by zde zvláště dravý siven, nasazený ve velikosti 30 a více cm, dorůstal kapitálních říčních rozměrů za velmi krátkou dobu. Nechápu, proč nejsou tyto ryby nasazeny alespoň mezi jezy, kde se ryby lépe udrží, i když spekulace, že tyto ryby putují pouze s vodou, nejsou tak úplně pravdivé. Dokazují to ryby třeba na Ohři 12 P.

Na druhou stranu je tento revír velmi málo navštěvován, což se mně osobně samozřejmě velmi líbí, ale vyhovuje to bohužel také pytlákům ať s povolenkou či bez ní. Proto mne více než vysazování ryb trápí nezájem o tuto vodu ze strany rybářského svazu. Za 6 let jsem zde neviděl jedinou kontrolu, ale zato jsem zde potkal mnoho lovců s nahozenou živou rybičkou, kteří by si zasloužili pořádnou pokutu.

Proč mluvit o zlatých časech? Protože se rybaření na tomto úseku řeky věnuji intenzivně zhruba 6 let, nemohu si nevšimnout úbytku štik a jelců. Také parem jsem v řece pozoroval rozhodně víc, zvláště ryby ve větších exemplářích. Ale abych nebyl pouze pesimista - objevuje se zde nově lipan.

Jak a na co zde lovit? Co se týče vybavení, nechci čtenáře nějak navádět nebo něco prosazovat. Mimo lososových prutů zde najde uplatnění vše. Na večerní sběry chodím s dvojkou a na klasickou celodenní vycházku používám devítistopý muškařský prut - pětku, se kterým pohodlně obstarám všechny použitelné techniky včetně vodění menších a středních streamerů. Majitelé prutů 7-8 přijatelné délky zde určitě nebudou pro smích. Co se týká šňůr, prakticky vystačíte s plovoucí, první nadjezí od soutoku svádí k použití jak šňůry intermediální tak potápivé. Já to řeším 1,5 m dlouhým potápivým nástavcem plovoucí šňůry, pokud to tedy nějak řeším.

Z nástrah lze použít suché mušky - olivovou a černou jepici vel. 14-18, dotterell 12-18, red tag 12-18, chrostíky, nejlépe skořicového F-chrostíka nebo se srnčím chlupem 10-12, z mokrých mušek pak klasickou březnovku i v provedení goldhead vel. 12 nebo red tag 12.

Z nymf používám tmavé, hodně zatížené goldheady s menším atraktorem (oranžovým), ke konci podzimu třeba i karotenový odstín vel. 8-12, dobře použitelné jsou jigy vel. 10-14. Bobše a ostatní podobné mušky používám většinou olivové a karotenové barvy vel. 10-14. Ze streamerů používám hodně zatížené CDC streamery goldhead vázané dle M. Fratnika nebo tmavé zonkery se žlutým či oranžovým doplňkem, háček č. 6 (potravu dravců tvoří z 90 % hrouzci).

Na parmy je vhodné používat tmavé nebo červené lury. Lovci kaprů určitě využijí jezerní pakomáry a mušky chlebovky či rohlíkovky, ale s lovem této ryby zde nemám zkušenost, pouze odhaduji. Kaprů je však na Střele 1 dost.

Jak a kde ryby hledat? Nebudu se vyjadřovat nějak detailně, nemá cenu rozebírat, že štiku určitě nehledejme v největším proudu atd. Dám pouze jednu radu - solidního pstruha nehledejte na těch nádherných a jasně čitelných místech, jak je znáte z vašich řek. Pokud zde chcete chytat potočáky, prochytávejte už od začátku sezóny velmi proudné úseky, tzv. letní místa.

Ještě několik slov k ubytování: ubytovat se lze v Kralovicích, kde je několik penzionů a přímo na náměstí Hotel Prusík. V Kožlanech naleznete také pár penzionků a velký kemp s turistickou ubytovnou na břehu Ožehova rybníka. Zde je možnost jezerního muškaření (kapr, candát, lín, okoun), z rybníka pak vytéká říčka Javornice, zvláště pod rybníkem výborně zarybněná (pstruh, tloušť, candát, okoun, kapr).

Na závěr přidám jeden červnový zážitek. Již druhým rokem nemám na Střele 1 chycenou štiku ani na přívlač, proto jsem se o dovolené vydal chytat se streamerem a ortodoxně jsem si zakázal jiný způsob lovu, abych se nerozptyloval. Po prochytání už několikáté klasické štičí tůně jsem asi po 30 krocích od místa posledního náhozu zaregistroval klasické štičí zalovení, zběsilý úprk rybiček do stran a pohyb nad hladinu, doplněný o klasickou vlnu otačejícího se dravce, což mne naprosto probralo z letargie neuspěšného lovu. Nasadil jsem nejsilnější vlasec, který jsem měl - 0,18 fluorokarbon - a navázal jsem CDC streamer. Prvním hodem jsem se netrefil do požadovaného místa, ale na druhý hod jsem poslal streamera dle svých představ a hned po prvním potažení se šňůra napjala a já zasekl. Ryba se vydala mým směrem a já si ji mohl prohlédnout v celé kráse - byla to štika, odhadem 75 cm. Bohužel při průjezdu zhruba 2 m ode mne jsem zřetelně zahlédl, vlastně nezahlédl, nástrahu. Při prvním úniku ryby ode mne jsem ještě situaci zvládl, ovšem po krásném skoku, kdy štika snad 2 m jela po ocase, a dalším úniku ode mne již vlasec nápor štičích zubů nevydržel. Vzteky jsem už po několikáté v životě hodil prut do porostu za sebe. A pak, že rybaření uklidňuje!

Alespoň jsem však měl motivaci na zbytek týdne. Ve zbytku týdne jsem prochytal tuto tůň dvakrát denně jak muškařením, tak přívlačí. Při každé muškařské vycházce jsem chytil 5 a více slušných ryb, ale štiku žádnou - pouze se mi podařilo v jiné tůni zahlédnout, kterak mi v poklidu za streamerem jede štika snad ještě větší. O té ale zcela jistě věděl ještě někdo další, protože následující den se v tůni zcela bez problému pohupovaly dva splávky větších rozměrů a na břehu zcela v klidu seděli dva postarší rybáři a vůbec se nestyděli o tom se mnou mluvit. Moje snažení utnul prudký noční liják, který zabarvil Střelu po krátký zbytek mé dovolené do hněda. Takže snad příště...

A ještě jedna poznámka na konec: Střela 1 je ideální revír pro pořádání závodů v muškaření - Salmo ryb je pomálu, zato velká druhová rozmanitost. Určitě lepší zkouška pro závodníky než hladová Svatava.