Popis západočeského revíru Tatrovice.
Jedná se o pstruhový revír Chodovský potok 3. Lov z loděk (tedy i z boutů) je povolen. Vodárenská nádrž slouží jako rezervoár vody pro průmyslovou výrobu palivokombinátu Vřesová. Kvalita vody je po většinu roku vynikající, s několikametrovou viditelností. V posledních letech však i zde došlo vlivem eutrofizace vod k letnímu přemnožení sinic.
Jezero má dva hlavní přítoky a řadu přítoků menších. Tyto přítoky tvoří zdrojnice Chodovského potoka. Příjezd k nádrži je komplikovaný pro zákaz vjezdu na všech komunikacích, které vedou k nádrži. Jedinou možností je sehnat si povolení od podniku Lesy Horní Blatná nebo pěšky dorazit k nádrži z odstavných parkovišť jak nad přehradou, tak pod ní. Riskovat sjezd po cestě k nádrži nedoporučuji, místní chataři jsou velmi obezřetní a policii volají nejpozději ihned.
Obsádku tvoří především okoun, lín a štika. Ze salmonidů se vyskytuje pstruh duhový, pstruh obecný a siven americký. Ve významných množstvích je tu dále maréna a spatřena byla i hejna kapra. Loni jsem pozoroval kusy kolem 60 cm a jednoho menšího jsem ulovil na twister, regulerně za hubu.
Populace duháka je zcela závislá na vysazování (i když jsou svědci přirozeného výtěru v přítoku). Siven je vysazován v některých letech společně s duhákem, zdivočelé ryby vytváří populaci patrně alespoň částečně reprodukceschopnou (opakovaně sledován výtěr ryb v přítocích). Tyto ryby jsou však uloveny vzácně patrně proto, že žijí hlubinným způsobem (dle svědectví potápěčů). Občas jsou registrovány velké kusy (kolem 60 cm délky) lovící potěr okouna v pobřežních partiích. Pstruh obecný je dnes již ojedinělým úlovkem, dle pamětníků tomu tak ale vždy nebylo. Já sám jsem první rybolovecké výpravy podnikal jako otcova přítěž již před třiceti lety. Můj otec vláčel, ale náš soused MUDr. Petr již tenkrát na Tatrovicích muškařil. Z vlastních i otcovo vzpomínek vím, že při normálním průběhu lovu se odpoledne a večer dalo ulovit 30 - 50 pstruhů obecných ve velikostech 30 - 35 cm, ryby větší 40 cm se daly lovit obtížněji. Večerní sběr údajně vypadal jako lehký déšť.
Marény se vyskytují ve velkých hejnech a jsou ulovitelné v okrajových obdobích roku a vzácně v létě, pokud nastanou mimořádné podmínky (prudké ochlazení s větrem).
Z hlediska muškaře je zde bezpochyby nejatraktivnější rybou pstruh duhový. Bohužel je nasazován většinou pouze jednou ročně, na začátku sezóny. K podzimnímu dosazování nedochází a tak nemůžeme pozorovat jev obvyklý na komerčních stojácích, totiž zvýšení aktivity usedlých ryb po nasazení ryb nových. Ryby se krátce po vysazení (patrně pod vlivem útoků štik, které se na jaře koncentrují v místech vysazování duháků) rozjíždějí v malých hejnech po celé ploše jezera. Období účinnosti klasických „duhákových“ nástrah (lze doporučit tmavší lury) je záhy vystřídáno vysokou selektivitou ryb k přírodním vzorům, především vývojovým stadiím pakomárů. Volíme zpravidla tmavší vzory, s barevnými spouštěči zacházíme opatrně. Toto období trvá (podle počasí) od května do září. Pokud máme v červnu štěstí a trefíme se do krátkého (jen několikadenního) období líhnutí chrostíků Rhyacophilla, čeká nás při lovu na kukly několik hodin nezapomenutelných zážitků s prudkými útoky ryb. Na napodobeniny chrostíků lze lovit i při večerním sběru, ale většinou jsou úspěšnější hladinové vzory pakomárů. Z dalších vzorů lze doporučit tmavší palmery, někdy mimořádně účinné po předchozím větrném počasí, kdy ryby sbírají nálet hmyzu.
Co se týče štiky, vyskytuje se v jezeře v poměrně velkém množství. Jezero hostí i exempláře přes 1 m délky, dříve stabilně chytané místními znalci na živou rybku. Tento způsob lovu je nyní na revíru zakázán. Úlovky při muškaření jsou zpravidla náhodné při lovu na lury. Zpravidla se jedná o kusy do 50 cm délky. Pokud máme štěstí na záběr větší ryby, připraví nám horké chvilky končící zpravidla ukousnutím návazce. Pokud se na tyto ryby zaměříme a použijeme kevlarové či jiné netransparentní návazce, můžeme se v čisté vodě bohužel se spolehlivými záběry rozloučit.
Okoun je v nádrži početně dominující rybou, s úlovky nad 30 cm délky ale příliš nepočítejme. V nádrži se vyskytují četní trofejní líni, které můžeme pozorovat v květnu, kdy řádí při březích v hejnech pulců.
ÚN Tatrovice jsou bezesporu revírem zajímavým, z hlediska lovu nesnadným s ohledem na řídkou obsádku salmonidů, specifické klima a nestálé povětrnostní podmínky. Cílené výpravy za lososovitými rybami na tento revír lze sotva doporučit, jeho návštěva však může zpestřit rybářské expedice na přilehlé tekoucí podkrušnohorské revíry (Rolava, Svatava).
Speciální poděkování patří Vratislavu Krausovi (RWC); bez něj by tento článek nikdy nevznikl.
