Na tomto místě se pokusím zprostředkovat základní informace, postřehy, obrázky a další informace z MS konaného na Slovensku. Od středy do neděle se budu snažit o denní aktualizaci, ale vše bude záležet na tom, jak se poperu s místními nástrahami (především služby lokálního mobilního operátora a borovička s hořcem).

31. srpen:

24. mistrovství světa bylo zahájeno. Nad Tatrou se sice neblýskalo, ale deště si všichni užili více než dost. Jak zavtipkoval jeden chladný seveřan: "Více vody? Nevadí. Alespoň bude více míst, na kterých nic nechytím." Nálada v českém týmu se zdála i přes značně zvlhlá saka dobrá. Podle neoficiálních informací od našich bude těžké chytání především na Bělé a na Oravě.

Slavnostní ceremoniál nepřinesl kromě deště nic neočekávaného: dechovka, mažoretky, nudné projevy starosty i funkcionáře FIPS a trochu místního folklóru.

České družstvo startuje ve složení: Starýchfojtů, Šram, Drož, Macháň, Svrček. Výhodou našich závodníků by měla být poměrně dobrá znalost vody, v tomto ohledu nás předčí pouze domácí tým. Snad se podaří zúročit tréninkové hodiny u vody.

Zajímavý doprovod má japonská výprava. Kromě závodníků a realizačního týmu vyslali Japonci i kompletní televizní štáb. Jejich profesionalita je příkladná (bohužel však nemám možnost hodnotit jejich práci na slavnostním banketu) a vypadá to, že se budu učit nejen od mistrů muškařů, ale i od mistrů zpravodajského řemesla.

Ve středu se konají oficiální tréninky, soutěžní klání začínají až ve čtvrtek.

1. září:

Počasí se umoudřilo a nad liptovským i oravským krajem zasvítilo sluníčko. Z dnešního dne jsem pro vás připravil exklusivní rozhovor s trenérem české reprezentace a několik obrázků z údolí řeky Oravy. Závodnické klání vypukne zítra o deváté hodině!

2. září:

Mistrovství se úspěšně rozběhlo, na pořadu byl první závodní den. Bohužel se ukázalo jako nemožné být všude a vidět a slyšet všechno, takže dávám k dobru pouze to, co jsem během prvního soutěžního dne stihl zaznamenat.

Dan Svrček zahajoval na Bělé, což bylo jeho tajným přáním (hlavně nezačínat na Oravě, kde ryby nejsou a nekončit na Bělé, kde ryby poslední kolo již brát nebudou). Danův úsek vypadal nejhůře z pěti sousedních, které jsem dnes ráno na Bělé viděl. Bělá se valila Danovým úsekem jako lavina a byly v něm pouze dvě slušnější jámy. Dan se však popral s těžkými podmínkami na výbornou a vynymfoval prakticky ze dvou míst 26 ryb, což nakonec stačilo na druhé místo v sektoru. Lepší byl pouze Francouz, ale jsem si jist, že kdyby si s Danem vyměnili místa, bylo by vše obráceně. Odpoledne Dan odpočíval, protože jeho skupina měla volno.

Martina Drože jsem zastihl na Váhu nad Liptovským Hrádkem. Martin nejdříve zkusil projít úsek na mokro, ale výsledkem byla první půlhodina bez ryby. Po změně techniky (nymfa) začal Martin chytat ryby a výsledkem bylo 18 ryb a sedmé místo v sektoru. Martin trochu doplatil na los, protože dolní úseky u Liptovského Hrádku dávaly o něco více ryb. Sektor s přehledem vyhrál Slovák Bartko, který nachytal více než 40 ryb.

Náladu si Martin určitě zpravil odpoledne na Bělé, kde na stejném úseku, v němž dominoval v předchozím kole Francouz, nachytal 27 ryb a jasně v sektoru vyhrál.

Při odpoledním závodu jsem se zašel podívat na "městský" sektor Váhu do Liptovského Mikuláše. Tomáš Starýchfojtů zde chytal na úseku nad Francouzem Garciou a bylo zajímavé pozorovat, jak rozdílné rybaření může být na dvou vedle sebe ležících sektorech. Před Francouzem sbírali lipani jako na běžícím páse a on je "likvidoval" na kombinaci suché mušky (přívěs) a nymfy (koncová muška). Tomášův úsek se vyznačoval rychlou proudnou vodou a náš závodník ryby školil svojí oblíbenou metodou lovu na nymfu s extrémně dlouhým návazcem. Francouz nakonec sektor vyhrál právě před Tomášem. Pro úplnost dodávám, že dopoledne se umísťil Tomáš na pátem místě, když chytal na Váhu nad Ružomberkem.

Jája Šram lovil odpoledne na Váhu v Liptovském Hrádku a naštěstí měl níže položený úsek než dopoledne Martin Drož. Jája projevil výborné univerzální vlastnosti, protože svých 31 ryb ulovil na tři různé techniky, které během závodu měnil (suchá muška, krátká a dlouhá nymfa). O přední umístění se Jája dlouho přetahoval s Welšanem, který chytal nad naším borcem, ale nakonec jej Jája o rybu přechytal a to i přesto, že mu dost ryb spadlo. Welšan chytal výhradně na mokrou mušku a Jája měl to štěstí, že se jeho soupeři velký počet ryb nebodoval (ryby menší 20 cm). Nutno ale říci, že před naším závodníkem nachytal Španěl v předchozím kole 25 ryb, zatímco před Welšanem se trápil Holanďan, který první kolo zakončil se 4 rybami, takže výchozí pozice našeho závodníka byla znatelně horší. V sektoru se však nakonec smál nejvíce ten třetí - Polák Szymala, který těsně Jáju předstihl. Přesto dvojka byla pro Jáju výborná, zvláště po dopolední devítce na Váhu u Liptovského Mikuláše, kde našemu závodníkovi příliš nepřálo vylosování úseku.

Pavla Macháně jsem dnes u vody neviděl, protože mu los přiřadil vzdálenější revíry (Orava, Váh u Ružomberku), ale na Oravě se mu dařilo a jeho devět ryb mu vyneslo v prvním kole trojku. Odpoledne měl Pavel těžký úsek na Váhu, kde téměř nebyla nasazená ryba, přesto Pavel nachytal 16 ryb a obsadil v sektoru sedmé místo, což bylo za daných podmínek asi maximum

3. září:

Dnešní reportáž začneme na revírech, kde žádné závody momentálně neprobíhají. Liptovský kraj nejsou pouze řeky, říčky a potoky. Svůj ráj zde mohou najít i jezerní muškaři. Tři významné stojáky liptovské oblasti jsou možná ještě větší výzvou než tekoucí revíry.

Největší vodní plochou Liptova je bezesporu Liptovská Mara. Nádrž nacházející se na Váhu pod Liptovským Mikulášem není klasickým pstruhovým stojákem. Každopádně se zde ale vyskytují slušní potočáci (jezerní forma) a lovit se zde dají i ostatní dravé nebo kaprovité ryby.

Perlou mezi slovenskými stojatými revíry je bezesporu nádrž Čierny Váh, která leží na stejnomenné řece. Čierny Váh leží již na území Nízkých Tater a kromě urostlých pstruhů je zde možnost ulovit i lipany "jezeráky".

Bešeňová je vyrovnávací nádrž Liptovské Mary, ale co se muškařiny týče, může se se svojí větší sestrou hrdě poměřovat. Tuším, že zde byl letos uloven rekordní úlovek potočáka na Slovensku (takový menší kousek okolo 88 cm...).

No a takhle to vypadá, když se sejdou dvě celebrity "virtuální muškařiny".

Ale již zpět k závodění. Výsledky nejsou kompletní, protože jsem dal přednost červenému vínu před čekáním na výsledky několikahodinové práce slovenského informačního střediska (většinou jsou výsledky těsně před půlnocí).

Jája odvedl na Bělé svůj vysoký standard a na průměrném úseku vybojoval výbornou čtyřku v sektoru.

Páteční dopoledne na Váhu si budu dlouho pamatovat. Pozorování Pavla Macháně na proudném úseku u Podtureně stálo opravdu za to. Během tříhodinového závodu Pavel proslídil se svými nymfami oba břehy (úseky byl tak proudný, že jinde ryby nebyly) a na své "slíďáky" dostal dvanáct potočáků a jeden pytlácký prut (zabral údajně na jigovou mušku). Čtyřka z velice těžkého úseku byla tvrdě vybojovaná (diváci zřejmě dosud s hrůzou vzpomínají na Pavlův přeběh lávky, kdy organizátor marně křičel: "Zrušit krok!") a o to cennější, že Pavel jasně porazil Francouze a za sebou nechal i Slováka Bienka.

Dana Svrčka jsem nemohl z nervových důvodů dlouho pozorovat. Na slušném úseku řeky Váh u Lískvé měl za několik okamžiků na kontě dvanáct ryb. Po zběsilém úprku na dolní konec soutěžního úseku a změně prutu, chytil Dan na sucho první dubletu. Rozhodčímu prohodil něco ve smyslu: "Budu vám to nosit po dvou." Na to konto však asi deset minut převazoval dubletou poničený návazec. Druhá dubleta na sebe nedala dlouho čekat a to už jsem radeji z úseku odcházel. Nakonec Dan ulovil okolo čtyřiceti ryb, což bylo zcela jistě přední umístění v sektoru (oficiální výsledky stále nejsou). Dan má výbornou výchozí pozici do posledního dne a pokud dobře zachytá i v sobotu, má velmi slušnou šanci na medailové umístění.

Dan Svrček

4. září:

Reportáž z posledního závodního dne omezím na pouhé výsledky. Konzumace Vodky jemné z ST. NICOLAUS a.s., Liptovský Mikuláš mi totiž značně zkrátila čas na psaní. Doufám, že vážnost situace pochopíte, neboť jsem vodku konzumoval s českým dvojnásobným medailistou z MS.

Takže nyní je jasné, s kým jsem vodku konzumoval. Slováci měli v posledním kole výborný závěr a stáhli více než dvacetibodový náskok na naše borce. Nelze nic jiného, než jim ke dvojnásobnému zlatu gratulovat. Slováci vybojovali svůj první titul jak v soutěži družstev, tak v individuální soutěži.

Český výsledek je vynikající, přestože všichni trochu cítili hořkost porážky od východních kolegů v posledním závodním kole. Určitě je nutné vyzdvihnout i umístění Pavla Macháně (5.) a Jáji Šrama (6.).

V kuolárech se pouze trochu diskutoval přístup slovenských rozhodčích. Osobně se mi také zdálo, že především v posledním závodním kole se přístup rozhodčích k našim závodníkům trochu změnil. Dana, který měl jasné medailové ambice, kontrolovali hned čtyři rozhodčí (kromě řadového rozhodčího také hlavní sektorový a dva pomocní sektoroví rozhodčí) a Dan nebyl stoprocentně spokojen jak s měřením ryb, které byly na hranici bodovatelnosti, tak ani s přístupem rozhodčích. Bohužel u slovenských závodníků zcela chyběl mezinárodní rozhodčí, který by dohlížel na regulérnost měření ryb. Byl jsem svědkem situace, kdy rozhodčí za slovenským závodníkem zabrodil až na ostrov, takže slovenský závodník získával čas při brození a kontrola velikosti ryb byla jen a pouze na závodníkovi a rozhodčím. To ostře kontrastovalo s přístupem dalšího rozhodčího v posledním závodě Jáji Šrama, který jakoby náhodou hledal při každé rybě propisku ve své vestě a rozvážným zápisem ubíral našeho závodníka o cenné minuty. Myslím si, že podobné chování rozhodčích neměli slovenští závodníci vůbec zapotřebí, protože chytali opravdu výborně. Nesmí se ale divit, když mnozí účastníci (a nejen Češi) spekulují, zda Slovensko nevyhrálo závod díky podměrečným úlovkům.

Mistrovství světa končí v neděli slavnostním ceremoniálem a později rautem pro účastníky závodů. Jako nestranný pozorovatel mohu potvrdit, že se jednalo o opravdu zajímavý závod a domnívám se, že většina účastníků a návštěvníků bude odjíždět ze Slovenska s mnoha zážitky (a mnozí zřejmě i s dobrou opicí). A ti, kteří na Slovensku byli za rybami vůbec poprvé, možná již začínají plánovat další rybářský výlet do Liptovského a Oravského kraje. Zcela jistě se řadím mezi ně, protože Orava, Váh i Bělá stojí určitě za rybářskou návštěvu.

5. září:

Z nedělního programu dávám k dobru fotografie vítězných Slováků a také českého družsva.