Reportáž ze závodů 41. FIPS Mistrovství světa v muškaření 2022 Španělsko Asturias.
První část reportáže - Číst ZDE
Vlastní mistrovství začíná přesunem na hotel do Ovieda. AC Hotel Marriot je veliký hotel v centru 200 tisícového města. Vracíme na letiště druhé auto, které by bylo nevyužité. Bude nám stačit jedno, závodníci budou na závodní sektory dopravováni autobusem. Odpoledne v 15 hodin je porada kapitánů. Již před tím se závodníci z různých zemí potkávají, srdečně se zdraví a panuje velmi přátelská atmosféra. Hned po dosednutí na židli nás čeká veliké překvapení. Vidíme rozpis závodu, ve kterém bije do očí podstatná změna. Celý čas před mistrovstvím byl v propozicích na řeku psán časový rozpis 4 hodiny a jedno kolo. A nyní po 2 hodinách chytání rotace s hodinovou pauzou a další 2 hodiny na vedlejším místě. Některé úseky jsou dlouhé 500 m! Naštěstí se po 30 minutové debatě ozval americký kapitán a formuloval jasný požadavek, aby se hlasovalo o původní variantě závodu. Při použití rotace bylo naprosto jasné zvýhodnění domácích, kteří výborně znali stanoviště ryb. Hlasování dopadlo jednoznačně ve prospěch zachování 4 hodinového kola bez rotace. Pak se přistoupilo k losování. Byl jsem teamem pověřen tento úkol provést co nejlépe. Vytáhl jsem 14, jednotlivé sektory byly Caudal I., Piloňa II., Trubia III., Narcea IV. a Arenero Lake V.. Na I. Začínal Tonda, II. Vojta, III. Tomáš, IV. Luboš a V. David.
1. den závodu: Ráno 5:45 budíček, snídaně v 6 hod. Autobusy odjížděly postupně v 7, 7:30, 7:35, 7:45 a 8 hod.. Se všemi plácanec a čekám, zda někdo něco nezapomněl, abych mu to přivezl. Od jednotlivých závodníků dostávám zprávu na jakém místě chytají. Vylosování se závodníci dozví v autobuse cca 2 hod. před závodem. V Oviedu je ranní špička, autobusy se dostávají k řece tak 90 min. před začátkem závodu, který je v 10 hod.. Dochází mi, že pokud někdo něco zapomene, stejně se k němu nedostanu do začátku závodu. Nasedám do auta a jedu na Caudal za Tondou. Jsme tak domluveni. Přijíždím na číslo 19, zaparkuji, prší. Nemůžu najít závodníka, tak scházím po proudu dolů. Nacházím číslo 20 a jdu k řece skrz ostružiní. Stále prší. Dole v řece vidím muškaře, ale zjevně podle stylu chytání to není náš Tony. Tak chyba, asi to mají vytýčené proti proudu. Tak šlapu skoro kilometr zpátky. Najednou vidím u silnice proti mně běžící postavy. Konečně Tonda, tváří se však ustaraně. Po skoro hodině chytání pod krásně vypadajícím jízkem ani záběr. Běží k slibně vypadající peřeji a proudném úseku. Rozhodčí statečně za ním. Po chvilce Tony zaklekává ve vodě a nymfuje proti vodě. Konečně má záběr a první pstruh je v podběráku. Poklus k rozhodčímu, měření, zapsání, podepsání. Opět opatrná, ale rychlá chůze k vodě, zabrození, pokleknutí. Další ryba. Postupně přidává další pstruhy. Přichází televizní štáb mistrovství a natáčí Tondu. Je to legenda, 2 násobný mistr světa, všichni to tady vědí. Tonda dává krásného 38cm pstruha, po chvíli dalšího. Kameraman je spokojen. Pendluji kolem závodního úseku a snažím se najít aktivní ryby. Dole na rozlitině občas seberou, ale tam je to matoucí, protože je tam najeté obrovské hejno parmiček. V proudu nad peřejí také sem tam seberou. Tonda na sucho dává dalšího pstruha, bohužel další padají. I na nymfu pstruzi dost padají, po záseku hned skáčou a různě se ve vodě točí. To bude po celé mistrovství pro všechny závodníky stejné. V poslední hodině Tonda nachází v nenápadném proudu hejno pstruhů. Přidá jich dalších 9 a celkově za 4 hodiny uloví 17 pstruhů. Nevíme jak ostatní, vzhledem k tréninku impozantní číslo. Po příchodu do autobusu už nás optimismus opouští. Velký favorit mistrovství, domácí David Arcay chytil 38 ryb. A další mají více než my. Ale naštěstí i méně. Nakonec obsazuje Tonda slušné 8. místo v sektoru I.
Postupně se dozvídáme výsledky i z ostatních sektorů. Vojta chytal na Piloňě u školy. Takový je osud, co nechceš, často dostaneš. Místo si ani nemohl prohlédnout, na části nástupního břehu byly domy se zahradami, kam nemohl vstoupit, po cca 300 m číslo místa, ani rozhodčí nevěděl, co to je. Volal proto sektorovému rozhodčímu, ten vše částečně vysvětlil. Je to značka přibližně poloviny místa. Trochu zmatky, 15 min. pryč. Cekově za kolo chytil krásných 14 pstruhů a obsadil 5 místo v sektoru. Tomáš na křišťálově čisté Trubii dal 14 ryb a obsadil 7 místo. Nejhorší los z našich měl Luboš. Vylosoval číslo 2 na Narcea. V horní části závodního sektoru to byl spíše potok s hlubokými tůněmi, nikde žádný proudek. Doslova vydoloval 2 pstruhy, což stačilo na 15 místo v sektoru. David začínal na Arenero Lake. Bylo jasné, že první kolo bude masakr. Byl, ale bohužel spíše jen u hráze. David začal na přítoku, dal za rotaci 3 ryby, ale na hrázi rotovali s cca 20 rybami. Postupně přidával, ale to se již nedalo dohnat. 24 duháků, 6 místo. První den jsme si vybrali trochu smůly, zjistili, že ryby jsou trochu někde jinde a že jich je na řekách celkem dost. Byť velmi opatrných a padavých. První soutěžní den jsme šestí (součet umístění 39) s minimálním odstupem na 4. místo. Španělé první se součtem 10, to je impozantní.
2. den závodu jedu rovnou s Davidem na sektor I. Caudal. V autobuse se dozvídáme losování. David má místo, kde včera Španěl David Arcay ulovil 38 ryb a obsadil 1. místo v sektoru. Je to poslední místo v sektoru číslo 23.. Po obhlídce se nám velmi líbí. Proudné, členité, nahoře je rozlitina. Délka je cca 500 m. Sympatický rozhodčí nás vřele přívítá a následuje Davida na nástupním břehu. David začíná systematicky odspoda, jinak to nejde, kolem vody by si to poplašil. Od první chvíle přidává slušné pstruhy, ale o mnoho víc má rychlých ťuknutí do mušek. Chytá na "francouze" s dvěma nymfami. Sirupčík a bažantík, klasika, sem tam to mění na olivou Perdigonku. Odcházím se podívat nahoru, zda se tam něco neděje na rozlitině. Když se vracím , David hlásí dva pořádné pstruhy 49 a 41 cm, oba na Perdigonku. Postupuje důkladně proti proudu, sem tam přidá měřitelného pstruha. V jedné proudné tůni u pravého břehu zasekává a hned hlasitě zahlásí težkou rybu. U hladiny se převalí obrovský pstruh, jistě přes 60 cm. Rychle se dostává pod rybu, snaží se kontrolovat její pohyb, ale prut 3 AFTMA a vlasec 0,09 mm toho moc nedovolují. Ryba zkouší všechny možné triky, nakonec se dostává pod Davida do proudu. Zamíří mezi kameny, do větví a stále dolů a dolů. David pstruha rychle následuje. Po cca 100 m a 5 minutách boje se David dostává pod rybu, rychle ji zvedá k hladině a podebírá. Následuje radost, děkovačka přihlížejících, běh k rozhodčímu, nezbytné foto. Rozhodčí je úplně unešený, nikdy nic podobného neviděl a to včera měřil Davida Arcaye. David pokračuje dál v závodě, chytá další pstruhy. Trochu se nemůžeme domluvit, kde končí sektor, z vody to vnímá jinak než já. Ale po chvíli vidí, že má ještě cca 150 m proudné vody. Zrychluje tempo, další pstruzi, sem tam nějaký spadne. Bodový průkaz má popsaný na dvou stránkách, v euforii jsme trochu zmatení a všude hlásíme 32 ryb, byť jich má 27. Ještě malá oprava délky pstruha v bodovém průkazu (omylem psáno 606 mm), při měření nestačilo korýtko (délka korýtka 59 cm) a musel se doměřit metrem. S úsměvem opraveno za dohledu sektorového rozhodčího. Jsme spokojeni v autobuse, přistupuje Angličan a hlásí 0. Ale hned za ním velký favorit mistrovství a sympaťák Julien Daguillanes, hlásí 29 pstruhů. David má několik velkých a jednoho obra, tak tentokrát Juliena přechytal. Přistupují další borci, mají všichni méně než David. A tak konečně 1. místo v sektoru. Také Tonda na Piloně zachytal skvěle, 20 ryb a 2. místo v sektoru. Na Trubii se potrápil Vojta v hlubokých táhlých plání, dal 5 ryb a obsadil 11. místo v sektoru. A na Narcea měl obdobné místo Tomáš, táhlý proud bez překážek či nějakých úkrytů. Vydoloval 1 rybu, jedna mu spadla. 17. místo v sektoru. Na Arenero Lake dal Luboš 11 ryb, jako jediný chytil v každé rotaci rybu, ale celkově to stačilo na 6. místo. V teamové soutěži zůstáváme 6.
3. den závodu jsem opět na Caudalu, tentokrát doprovázím bojovně naladěného Luboše. Má vylosován sektor 9. Již při prohlídce se nám místo líbí, dlouhé snad až 600 m, proudné, členité. Vidíme i nějaké pstruhy. Opět nás vítá sympatický rozhodčí, mladík ovládající angličtinu. A srdcař, brodí za Lubošem přes řeku jen v holínkách po lýtka. Úderem 10 hodiny začínáme další kolo. Hned první pstruh po záseku opakovaně vyskakuje a padá, po chvíli další. Krásný členitý proud je bez ryb. Uběhla jedna hodina a zatím je Luboš bez ryby. Naštěstí se v jednom nátoku do proudu dal jeden měřitelný pstruh přesvědčit, pak další. V hluboké tůni pod jezem začínají sbírat pstruzi. Na sucho se však dají přesvědčit velmi obtížně, nymfa se zdá lepší. A pak přijde zlom, prut ohnutý k rukojeti a Luboš hlásí velkého pstruha. Pstruh se chvíli nechá trochu ovládat, ale pak zapne turbo a neomylně míří mezi balvany. Luboš však zkušeně staví prut do protipohybu. Jestli však pstruh přetrhne vlasec, tak prut se vymrští na bok balvanu. Naštěstí se Lubošovi daří pstruha z díry vyvést a přizvednout k hladině. Zkušeně ho podebírá, zařveme si. Běží k rozhodčímu a míra ukazuje 57 cm, ještě rychlé foto a pstruh je volný v řece. Závod pokračuje, Luboš ještě přidává v tůni další pstruhy. Pak však záběry ustávají. Domlouváme se na rychlém přesunu přes mělký dlouhý proud, pár náhozů a pryč. Jenže v proudu jsou také pstruzi, Luboš přidává další 4 úlovky. Hodně si slibuji od horního úseku, před hodinou tam sbíralo poměrně dost ryb a v tůni u drobného přítoku stálo cca 7 pstruhů. Ale slibný proud nedal žádnou rybu, pstruzi, které vidíme v tůni, ignorují nabízené mušky. Větší pstruh pod dalším jízkem po chvíli trhá o kámen návazec. Čas hrozně rychle letí, Luboš dojde až na začátek místa a přidává 2 pstruhy. Poklusem se přesouvá zpět k tůni a v posledních minutách přidává posledního pstruha. 14 ryb, obsazuje 5. místo v sektoru. Jsme trochu zklamaní, ryby ochotné brát byly v jiných místech, než jsme čekali. Cítím i svoji vinu, ze břehu to vypadalo jinak a ryby, které jsem viděl, nebyly ochotné k záběru. Naštěstí David na Piloňe zachytal parádně, ulovil 16 ryb a obsadil druhé místo za Julienem. Na Trubii si s těžkým místem dobře poradil Tonda, 7 ryb a 7. místo v sektoru. Na nejtěžší řece Narcea chytil Vojta 4 ryby a obsadil slušné 6. místo. A 6. místo s 9 rybami obsadil na jezeru i Tomáš. Středa nám vyšla, večer se barem neslo: “ Czech Is Back!”. V teamech jsme se posunuli na 4. místo. A nejlepší na konec večera, Vojtovi se narodil syn Albert. Oslava byla slušná, sešla se pěkná řádka gratulantů.
4. den závodu a opět jsem na Caudalu. Začínám tu řeku mít rád. Tentokrát jsem tam k ruce Tomášovi. Od rána prší, řeka se zatím nekalí, ale je šero. Opět výborný rozhodčí, ukazuje nám, kde jsou ryby. Řeku zná, chytá tady. Tomáš sestupuje k řece po 8m žebříku. Rozhočí za ním a závod začíná. Bohužel hned v nástupní tůni veliký pstruh trhá sestavu dvou nymf. Za chvíli další pstruh padá. Spodek úseku je již dost prochytaný, Tomáš se přesouvá výše proti vodě. Konečně přidává několik pstruhů, stále prší. Ryby se dají chytit spíše v proudné mělčí vodě. Zbývá poslední hodina a domlouváme se na prochytání posledního proudku v horní části místa skoro u čísla. Tady začíná koncertovat Tomáš. Přidává dalších několik pstruhů, poté, co mu pořádný pstruh utrhl přívěs chytá již jen na jednu mušku. I to dá další měřitelnou rybu. Je konec toho kola. 13 ryb 9. místo. Na Piloně v rozlitinách bez ryb 4 hodiny chytal Luboš. Chytil neuvěřitelných 8 měřitelných ryb a obsadil 8. místo v sektoru. David na Trubii v proudném, ale průměrném místě dal 8 ryb a obsadil 6. místo. Jako jediný z teamu zůstal v kontaktu se špičkou mistrovství. Ale již s odstupem na 1. a 2. místo. Tonda na Narcee si již trochu zachytal, řeka se deštěm zvedla a ryby byly aktivní. Vsítil 4 měřitelné ryby, ale i ostatní chytali a tak to stačilo na 9. místo v sektoru. Vojta na jezeru ve větru a dešti chytil 7 duháků, což stačilo na 9. místo. Celkově jsme zůstali na 4. místě s ještě trochu nadějným odstupem na 3. Finy.
Poslední 5. den mistrovství světa. Jsem s Vojtou na Caudalu, již víme co a jak. Dnes jim to nandáme. Po příjezdu k řece nám trochu sklapne, voda je o 15 cm vyšší a přikalená. Jak jinak, vítá nás sympatický mladý rozhodčí, pěkně v brodících kalhotách. Musím říct, že na tomto mistrovství jsme se setkali s výbornými a férovými rozhodčími. Bravo. Vojta začíná tradičně odspoda proti proudu. Prochytává nadějná místa a nic. Hodina a nic. Již však víme, že níže po proudu je řeka úplně zakalená a dostat tam i jen jednu rybu bude problém. Takže klid. A Vojta s klidem dává 2 pstruhy, postupně přidává další 3 kousky. Zbývají 2 hodiny do konce závodu, voda mírně klesá a čistí se. Vojta jde do nejlepšího místa, proudek je tak po kolena, sem tam kámen. A to místo dává, přidává dalších 10 pstruhů za potlesku řady fandících diváků. Funguje mu nymfa, stále stejná sestava, ke slovu se dostává i Orange Tag. Ten nesmí chybět. Již od diváků víme, že nikdo moc toho nechytil. Teprve po ukončení kola začínáme být nervózní.
Od kluků přicházejí neuvěřitelně dobré zprávy. Tomáš na úplně kalné a zvednuté Piloně chytil 4 veliké pstruhy, dokonce jeden měl 50 cm . Obsadil 1. místo v sektoru. Fantastické. Luboš na Trubii také zachytal excelentně, 11 ryb a 2. místo v sektoru. David na Narcea si poměrně pěkně zachytal. Chytal ve městě, kde jsme se byli před týdnem podívat, měřily mu 2 krásné rozhodčí a snad proto udělal 3 v sektoru za 11 ryb. To byl zatím součet 2+1+2+3=6. Finové poslední kolo zcela propadli, 2x byli bez hodnotitelné ryby (2x23). Team USA též měl jednu nulu. Už jsme začínali tušit, že by to mohlo na bronz vyjít. V 15:15 končil jako poslední závod na Arenero Lake. Tonda hlásí 6 duháků a bylo z toho 7. místo v sektoru. Je to tam, bronz. 3. místo na světě. V teamech jsou vítězové domácí Španělé, zcela po zásluze. Ale jednoduché to neměli, pěkně je proháněl team Francie. V jednotlivcích fenomenálně vyhrál Julien Daguillanes součtem umístění 6. Již je podruhé mistr světa. Na druhém místě sympatický David Arcay a na třetím místě Ruben Santos, oba to domácí borci. Čtvrtý je náš David Chlumský. A pětku uzavírá Julien Lorquet z Belgie. Další naši jsou 20. Antonín Pešek, 23. Vojtěch Ungr, 25. Luboš Roza a 29. Tomáš Adam. Předání medailí, plaket a cen bylo důstojné, stejně tak i bujará oslava v Cider Pubu.
Byl to můj jediný šampionát, nemám srovnání. Tak byl prostě nejlepší: atmosférou v teamu, výsledkem, přírodou, řekami, opatrnými pstruhy, organizačně a vůbec. Tento šampionát byl jistě výrazným přínosem pro další rozvoj muškaření u nás i ve světě. Děkuji klukům za důstojnou reprezentaci, ČRS za skvělou podporu, firmě Hanák za materiální podporu a mnoha dalším lidem, bez kterých by tento krásný sport neexistoval. Tak sbohem, a zase na rybách.
