Rozhovor s jihočeským závodníkem Mírou Čutkou.
Dalším jihočeským závodníkem, kterého jsem požádal o několik vzorů streamerů a mokrých mušek, je Míra Čutka, člen prvoligového družstva RSK ČB „B“. Rybaří od malička a od té doby, co asi před dvanácti lety začal muškařit, chytá už jen na mouchu. Je také profesionální vazač a naváže zhruba 10 000 mušek ročně. Po několika letech postupů a pádů mezi krajskou divizí a druhou ligou postoupili spolu se svými kolegy v družstvu před dvěma roky skrz druhou ligu rovnou až do ligy první, kde se hlavně díky vítězství v podzimním kole konaném na domácí vodě v Rožmberku celkem v pohodě udrželi. Dobré výsledky v první lize a vítězství v krajském přeboru pak znamenaly postup do posledního konaného širšího výběru, kde ho po výborném výkonu na řece zklamalo jezero.
Zdá se mi, že tvoje velká síla je na řece, ale na jezeře ti to ještě moc nejde…
Jezero je zatím mojí velkou slabinou, nepovedlo se mi ani na širším výběru, ani třeba letos na Doubravě. Je to určitě i tím, že mám málo zkušeností, u nás moc závodů na stojaté vodě není a zájezdy do zahraničí jsou časově i finančně náročné.
Jedním z důvodů, proč jsem o mušky tentokrát požádal právě tebe, byl ten, že jsem tě při první lize viděl chytat na mokro potočáky, což není úplně obvyklé.
Samozřejmě jako většina ostatních závodníků chytám většinou na nymfu, ale když nemám úspěch, mokrá muška mě často zachrání, a nepoužívám ji jen na bílou rybu, ale i na potočáky. Třeba březnovka, kterou uvidíte dále, byla mou zbraní při loňské první lize konané na Vltavě.
Někdy kombinuji i streamer a mokré mouchy, kdy na konec dávám nějaký zatěžkaný vzor, třeba vranku, a na přívěs pak dvě mokré mouchy. Je to účinné hlavně v prudších proudech. Nahazuji přes proud a když nepřijde záběr během klesání mušek, po vyrovnání šňůry mušky pomalu přitahuji a různě s nimi pocukávám, a tak často vydráždím ryby k záběru.
Teď již přímo k obrázkům - první muška trochu připomíná montanu. Barevná kombinace vychází z obecné účinných barev na duháka a také pro něj je především určena, i když ji rád bere i okoun. V kombinaci s černým tělem a černým křídlem z králíka se mi osvědčila jednak svítivě zelená, jak vidíte na obrázku, ale i červená.
Důležitou roli hrají i zřejmě i výrazné oči, které jsou i na druhém dnešním vzoru a na většině streamerů v tvé krabičce.
Druhý vzor je okoun, který je účinný na všechny druhy dravých ryb, vezme ji jednak duhák i potočák a samozřejmě okoun, ale už jsem na něj chytil i štiku. Oči mají podle mne pro dravce velký dráždivý efekt a tak je používám velice často. Všechny streamery poměrně dost zatěžkávám, aby se v proudu rychle dostaly ke dnu.
Teď se budeme věnovat chytání na řekách. Předpokládám, že tvou nejoblíbenější řekou je Malše, jelikož se na ní díváš přímo z okna tvého bytu v Kaplici.
Na Malši trávím hodně času, jelikož ji mám nejblíž a nikdy mne nezklamala. Kdykoliv mám odpoledne po práci chvilku času, tak se rovnou doma obléknu do prsaček a jdu si na dvě hodinky zachytat. V okolí Kaplice je nejčastější rybou potočák, dají se chytit i ryby přes třicet centimetrů, pak v závislosti podle vysazování duhák a siven a samozřejmě bílá ryba. Lipan je tu vzácnější a jeho úlovek mi vždy udělá radost. Více lipanů se dá chytiti v horní části Malše, kde je ale chytání díky hustému porostu o mnoho těžší. Další mojí oblíbenou řekou je Černá, ale poslední dobou tam ryb trochu ubylo, prý je to kvůli vydrám. Na Vltavu ve Vyšším Brodě to mám také kousek a několikrát za rok s kamarády vyjedem i na horní Vltavu. V poslední době se také snažím jezdit na nádrž Květoňov, abych se zdokonalil v chytání na stojaté vodě, ale není to obzvlášť v létě žádná legrace.
Zkušenosti s chytáním na menších říčkách jsi uplatnil při vítězství v loňském krajském přeboru konaném na podzim v Horní Vltavici, což je v jižních Čechách, kde je velice silná konkurence, pěkný úspěch. Jaký byl tvůj recept?
V prvním kole jsem měl velice mělký úsek, takzvanou ťapavku, takže jsem ho musel doslova prolézt po čtyřech, ale vyplatilo se a na drobné zlatohlavé nymfičky jsem nachytal spoustu malých potočáků, ukrývajících se v malých jamkách a za kameny. Odpoledne to bylo už těžší, neboť voda byla už pochytaná, ale i tak jsem vítězství uhájil.
Podobná taktika je úspěšná na všech menších říčkách s potočákem, jít proti vodě a neplašit si ryby a zároveň se soustředit po celý závod, abys nepromarnil záběry a nepadaly ti ryby.
Teď opět přejdeme k muškám. Mokré mušky, které jsem si v tvé krabičce vybral, jsou spíše na větší řeky. Předpokládám, že palmer na prvním obrázku je určen především pro bílou rybu.
Tuto mušku, na kterou se chytá směrem do břehu, jsem si uvázal opravdu na bílou rybu, ale překvapilo mne, že je účinná i na potočáky, růžová barva zřejmě platí univerzálně.
Druhá muška mne zaujala tím, že místo křidélek má přivázané celé jedno kachní pírko. Co bys nám k ní řekl?
Tato muška se mi velice osvědčila na ochytané duháky, kdy už výraznější streamery přestávají platit. Veliký úspěch jsem s ní měl i při chytání bolenů pod hrází přehrady Hněvkovice, zřejmě napodobuje malý plůdek a chytili jsme na ní spolu s kamarády několik pěkných ryb.
Třetí muška je slibovaná úspěšná březnovka z loňské první ligy. Je velice nenápadná a jediným zvýrazněním je červené kroužkování, tělíčko je z jemného krémového dabingu a křídlo a nožičky z bažantí slepice. Všechny mokré mušky trochu zatěžuji několika oviny 3 mm tlustého olověného drátku v místě hrudi. Chytal jsem s ní klasicky šikmo přes proud s použitím intermediální šňůry a potočáci se mi na ní ochotně věšeli, takže ani nebylo třeba zasekávat.
Za předvedené vzory a za tvé postřehy ti děkuji.
