Lipan z Vltavy

Děkujeme časopisu Rybářství, že nám dalo souhlas ke zvěřejnění článku M.Hladíka o hospodaření na pstruhových revírech JčÚS ČRS.

Vážení kolegové sportovní rybáři. Funkci hospodáře revírů JčÚS ČRS jsem se rozhodl vykonávat především z toho důvodu, že jsem vášnivým sportovním rybářem a tato práce mi dává možnost se na fungování našich revírů podílet. Myslím si, že je třeba o věcech týkajících se hospodaření na rybářských revírech informovat rybářskou veřejnost a vést diskusi a případně vysvětlovat svá rozhodnutí a názory. Proto jsem se rozhodl ve stručnosti popsat, kam se snažím hospodaření na jihočeských pstruhových revírech směřovat. Snažím se držet několika základních pravidel:

1) Sportovní rybolov se musí odehrávat podle přísných pravidel, která omezí při současném vysokém rybářském tlaku poškozování ryb a odnášení ryb od vody.
2) Intenzivní vysazování má cenu pouze u ryb v tržní velikosti, tedy duháka, někde sivena. Pokud budeme chtít mít v řekách potočáky a lipany, musíme se jednak snažit zlepšovat podmínky pro přirozenou reprodukci, a především musíme v revírech ponechat dostatečný počet generačních ryb.
3) Je třeba revíry rozlišit a přizpůsobit konkrétním podmínkám a také je nutné rybářům nabídnout různé typy revírů, možná i za různou cenu.
4) Je třeba hledat nové cesty chovu ryb a hospodaření na revírech.
5) Všichni už si doufám uvědomili, že do revírů můžeme vysadit jen tolik ryb, na kolik máme, tedy na kolik vybereme za povolenky.

1) Pravidla rybolovu
V jižních Čechách jdeme cestou zpřísňování pravidel rybolovu. Parma je celoročně hájena, míra lipana je na všech revírech stanovena na 40 cm, míra potočáka je na Vltavě 27 a 28 zvýšena na 45cm, na Vltavě 24-26 a 29 je to 30cm. Již několik let přemlouvám kolegy z hospodářského odboru a výboru JčÚS k plošnému zvýšení míry potočáka na 30 cm. Každý centimetr má velký význam pro přirozenou reprodukci ryb v revíru. Máme úseky pouze s lovem na umělou mušku, úseky „chyť a pusť“, při lovu na umělé mušky není povoleno používat splávky ani závaží mimo tělíčko mušky. V jednom dni je možné si ponechat pouze jednu rybu přes 45 cm, což po vysazení ochrání velké ryby a ty se tak dají ulovit po celou sezónu. Od roku 2010 je možné na pstruhových revírech JčÚS používat pouze háčky bez protihrotu, a to i pro přívlač. Poškození ryby při použití těchto háčků je o mnoho menší než s protihrotem. Stačí ve vodě přidržet háček a ryba se uvolní, aniž bychom se jí museli dotknout. V současné době je už na trhu široká nabídka přímo háčků bez protihrotu, které jsou ostřejší, mají delší hroty, jsou chytlavější a ryby na nich lépe drží, než na háčcích s protihrotem, vím to z vlastní zkušenosti.

2) Ochrana původních druhů ryb
Úmrtnost vysazených lipanů nebo potočáků může být i přes 95%. Argument, že skoro všechny ryby sežerou vydry a kormoráni a rybářům bráníme si odnést zbytek je hodně povrchní. Naopak, potočák a lipan jsou postiženi úpravami toků a tím i tlakem predátorů a proto je my, rybáři, musíme ochránit, aby přežili pro budoucí generace a také pro naše potěšení z jejich lovu a ne z jejich zabíjení. Od té doby, co jsme zvýšili plošně míru lipana, je jeho stav v našich revírech čím dál lepší. Na Otavě se dokonce podaří významné části ryb přežít nálety kormoránů, podle názorů některých odborníků to může být i tím, že pokud se ryba s tímto predátorem setkává odmalička a má možnosti úkrytů, tak se naučí se před ním ukrýt. Bohužel Vltava pod Lipnem nezamrzá ani při velkých mrazech a tam jsou lipani vydáni kormoránům napospas, ale snad na něco přijdeme. Zvýšená míra potočáka také nese své ovoce, stavy potočáků na Vltavě pod Vyšším Brodem rostou a v červnu se běžně na sucho chytají ryby okolo čtyřiceti cm. Během závodů Hanák Open konaných loni v září na Vltavě 28 bylo chyceno celkem 823 potočáků, míra závodu byla 20 cm, což by mohlo přibližně odpovídat na daném revíru hranici reprodukčního věku. Z těchto ryb bylo do 25 cm, což je zákonem stanovená míra, 592 kusů a 231 potočáků bylo větších než 25 cm. Pokusil jsem se orientačně odhadnout, kolik tyto ryby mohou vyprodukovat jiker. Pro odhadnutí hmotnosti každé ryby jsem použil délko-váhový vztah, který je uveden v rybářském řádu, a dále jsem počítal, že na 1 kg generačky připadá 2500 jiker (Baruš a Oliva, Fauna v ČR a SR, 1995). Pokud odhadneme, že 50% ryb jsou jikrnačky, tak 592 kusů do 25 cm může dát 75 000 jiker a 231 kusů nad 25 cm také 75 000 jiker. Obecně dále platí, že větších ryby mají jiker relativně více a mají jikry kvalitnější. A to je podle mne jasný argument pro zvýšení míry, protože to zajistí jednou tolik generačního materiálu, o kvalitě nemluvě. Pro zajímavost, závod se odehrál v pěti sektorech po osmi místech o délce 150-200 m. Do každého místa bylo z raftu vysazeno 20 duháků okolo 30cm a 3 ryby okolo 50 cm. Na obrázku vidíte, kolik ryb se v každém místě nakonec během tří tříhodinových kol chytlo. Pro ty, kteří to ve Vyšším Brodě znají, sektor A je od jezu ve Vyšším Brodě po Seník, sektor B od Seníku po Herbertov, sektor C od Herbertova po Veverky, sektor D od Veverek po Kamion a sektor E od Kamionu po velkou zatáčku na Rožmberkem.

3) Různorodost revírů

Různorodost revírů je také klíčem ke spokojenosti všech rybářů. Snažíme se nabízet revíry komerční s častým vysazování duháků a naopak revíry téměř bez zásahů pro milovníky pohybu v přírodě a lovu původních ryb.

Vltava 29 P

Malše 6 – nádrž Květoňov
Jedná se o šesti hektarovou přehradu nedaleko Kaplice, která byla možná prvním pstruhovým stojákem v Čechách. Je zde povolen pouze lov na umělou mušku a každoročně je vysazováno okolo 22q duháků a zhruba 2q sivenů o průměrné hmotnosti okolo 0,5 kg, zhruba 4q vysazených duháků má 1-3 kg. Vyskytují se zde dále běžné ryby stojatých vod, za zmínku stojí výskyt trofejních štik. Ty podle mého názoru využijí především plevelné ryby a poraněné duháky a zvyšují sportovní hodnotu revíru. Na nádrži jsou pořádány pravidelně tři závody: 8.5. Jarní pohár, 28.9. Svatováclavský pohár a okolo 24.10. Poslední pohár, někdy i jeden nebo dva navíc. Tyto závody vydělají přibližně 50 000 Kč, které jsou využity na zvýšení zarybnění revíru. Zarybňování probíhá v devíti termínech, plán zarybnění i závodů je zveřejněný na nástěnce u nádrže i na internetových stránkách JčÚS ČRS. Vedle nádrže byl nově zrekonstruován rekreační objekt, ve kterém je možné si přes sekretariát JčÚS ČRS zajistit ubytování. Nedaleko je další podobný revír Malše 7 nádrž Malče, který je sice menší, zato je vhodný i pro potočáka.

Vltava 27 - 28
Naše nejlepší pstruhové revíry s potočákem a několikrát ročně vysazovaným duhákem, vysazování probíhá vždy z raftu. Před zahájením a před závody Hanák Open jsou vysazovány ryby o hmotnosti 1-3 kg. Býval to ráj lipanů, ale díky tomu, že řeka nezamrzá, kormoráni populaci lipana úplně zlikvidovali i přes intenzivní vysazování se nedaří ji znovu obnovit. Je zde dlouhý úsek pouze pro lov na umělou mušku a úseky „chyť a pusť“ .

Vltava 33P, Vltava 34, Blanice, Malše
Tyto revíry postupně přeměňujeme na bez zásahové a omezujeme zde vysazování duháků. Díky zvýšené míře a pravidelnému vysazování se zlepšují stavy lipanů i potočáků, tyto revíry by především měly potěšit milovníky lovu přirozených ryb v pěkném prostředí a ne gurmány.

Vltava 29P
Balvanité údolí pod Čertovou stěnou s řekou plnou potočáků. Již od roku 2006 funguje na horním úseku revíru mezi Loučovicemi a Lipnem speciální režim. Dá se zde lovit pouze na zvláštní denní povolenku, je to revír „chyť a pusť“ a pouze s lovem na umělou mušku. Smí se lovit pouze ve středu a od pátku do neděle a počet povolenek je omezen na 10 na den. Ročně prodáme asi 100 povolenek, za získané prostředky vysadíme 500 potočáků a 1q větších sivenů.

Vltava 24
Pro rok 2010 jsme připravili jakýsi zkušební projekt v rámci celého ČRS. Vyčlenili jsme tento zhruba 6 km dlouhý revír nad Českými Budějovicemi od jezu v Rožnově po jez v Boršově nad Vltavou z územního hospodaření a zavedli systém hospodaření spočívající ve zvláštní povolence a pravidelném vysazování trofejních ryb. Chtěli bychom rybářům nabídnout za odpovídající cenu lepší rybolov, proč jezdit za velkými rybami do Rakouska nebo do Slovinska, když i u nás máme krásné řeky a vysazení velkých ryb je jen otázka peněz. Vybraný úsek Vltavy je pro takovýto revír přímo ideální. Je pěkný a dobře dostupný, není tak vhodný pro potočáka a vhledem k velkému tlaku kormoránů ani pro lipana. Je zde menší vodácký tlak, většina vodáků končí právě v Boršově. Dá se dobře odhadnout průtok v řece, neboť ten závisí především na množství vody vypouštěné z Vyrovnávačky ve Vyšším Brodě, která má do Boršova 12 hodinový doběh, údaje o průtocích lze téměř on-line zjistit na internetových stránkách Povodí Vltavy. V blízkosti je krajské město s celkem 5000 rybáři a v okolí několik dalších tisícových MO. Předpokládáme, že návštěvnost bude dobrá i na podzim, kdy je krátký den a na Vltavu 28 je daleko. Předpokládáme, že se také zmírní velký rybářský tlak na revíry Vltava 27 a 28.

Na revír budou vydávány zvláštní roční a jednodenní povolenky. Všechny peníze, které se vyberou za povolenky, budou investovány do péče o revír, tedy na rybářskou stráž a zarybnění. V plánu je zarybnění přibližně 25 q, pokud bude zájem, vysadíme více. Nebude to revír „chyť a pusť“, denně je možné si ponechat jednu rybu. Je zde povolena i přívlač ale pravidla rybolovu jsou zpřísněna, více se dočtete na internetových stránkách JčÚS ČRS.

4) Snažíme se hledat nové cesty v chovu ryb. V Husinci podporujeme chov původní šumavské formy potočáka, do revírů na Lipnem vysazujeme pouze ryby odchované z místních generaček. Podle názorů některých odborníku je vhodné vysazovat přímo do revírů už odkrmený plůdek jak potočáka, tak i lipana, tyto ryby se nejlépe adaptují a tak je v konečném důsledku takový způsob nejefektivnější. Od roku 2010 zkusíme tuto metodu testovat na vybraných revírech.

5) Vše se točí kolem peněz. Jak jsem psal již v úvodu, do revírů můžeme vysadit jen tolik ryb, na kolik máme. Neláká vás představa, že kdyby byla povolenka jen jednou tolik dražší, mohli bychom vysazovat jednou tolik ryb? Mne ano, představte si, že bychom mohli vysazovat stejně intenzivně jako na Vltavu 28 i Vltavu 27 a oba revíry vícekrát do roka. Také bychom mohli dávat duháky vícekrát za rok na vhodná místa některých dalších revírů. Mohli bychom více investovat do potočáka a lipana a mohli bychom mít profesionální stráž, která bude revíry chránit. Revír Vltava 24 nám napoví, jestli je v českých podmínkách cena roční povolenky mezi 3-4000 reálná. Jestli je vhodnější vyčlenit lepší revíry za lepší cenu, nebo plošně zvednout cenu povolenky a mít lepší všechny revíry.

Povolenky na pstruhové revíry JćÚS v roce 2010 Pro rok 2010 nastala trochu zvláštní situace, kdy podle našeho názoru bezvýsledné vyjednávání s Radou ČRS o změně hospodaření v rámci celosvazového rybolovu vyústilo v menší stávku, kdy JčÚS ČRS neposkytnul pro rok 2010 své pstruhové revíry do CS rybolovu. Každý člen ČRS nebo MRS, který má splněné své členské povinnosti, si může koupit jihočeskou územní pstruhovou povolenku za stejnou cenu, jako člen z JčÚS, tedy za 1200 Kč. K dostání budou jednak na sekretariátech některých územních svazů, dále v době úředních hodin ve všech MO a v některých výdejnách povolenek v rámci JčÚS, v některých MO a prodejnách rybářských potřeb mimo JčÚS a také připravujeme možnost zaslání povolenek na dobírku poštou. Více informací o rybářských revírech, cenách a výdejnách povolenek a další užitečné informace najdete na našich internetových stránkách www.crscb.cz.

Myslím, že při kombinaci aplikace přiměřeného hospodaření pro každý revír, přísných pravidel rybolovu, ochraně původních druhů ryb a pravidelného vysazování duháků je možné nabídnout revíry, na kterých si každý rybář najde své. A to se i v rámci naší práce snažíme, tak lovu zdar.