Vzhledem ke skutečnosti, že nejlepší pstruhové revíry MRS byly v zimě 1995-1996 zničeny invazí kormoránů a stav zarybnění (především Jihlavy 5 A,B,C a Dyje v Národním parku Podyjí) se už asi bohužel nikdy nepodaří vrátit na původní úroveň, začal jsem již v roce 1997 muškařit na MP-revírech. Hlavně jsem se zaměřil na lov bolena dravého a příležitostně i jelce jesena. Tyto dva druhy ryb jsou jedinými zástupci čeledi kaprovitých, kteří se téměř výlučně živí dravým způsobem. Díky tomu jsou za určitých podmínek dobře ulovitelní na strímry.

Zpočátku jsem zkoušel řadu různých všeobecně známých bolenových mušek od velkých mokrých mušek přes „trubičky“ až k různým typům strímrů. Ne všechny z nich však byly dostatečně účinné. Pokusil jsem se tedy koncipovat strímr, který by byl jednak jednoduchý z hlediska vázání a za druhé účinný za téměř všech podmínek. Po delší době zkoušek a omylů se mně konečně podařilo uvázat strímr, který je téměř vždy spolehlivý. Váže se velmi jednoduše, jeho použití však vyžaduje správný způsob nabídky a vedení ve vodním sloupci.

Při vázání tohoto strímru používám kvalitní háčky ve velikostech od 11/2 do 10/0 (strímrové 2x-4x long). Celková délka háčku by neměla přesáhnout 10 cm, protože bolen může na strímr zaútočit z jakéhokoli směru (úhlu) a při velké délce háčku se může stát, že jej vezme v partii, kde zrovna není hrot háčku a zásek pak není spolehlivý. Určitým řešením mohou být „tandemové“ strímry, ale jejich použití (podobně jako mušek na dvojháčcích nebo trojháčcích) nepovažuji za sportovní.

Spolehlivost záseku zaručuje i použití takových háčků, které mají co nejostřejší špičky a jejichž ramínka nepérují. V posledních letech používám pro tento typ strímru háčky bez protihrotu (lépe řečeno se zapilovaným protihrotem), protože se mně již několikrát stalo, že bolen šel po strímru velmi reflexně (bezhlavě) a byl pak zaseknut v jiné části těla než v tlamě. A tam bohužel háček s protihrotem sedí mnohem pevněji než kdekoliv jinde a nelze jej pak vyjmout bez následného poranění ryby (pozn.: strímry na snímcích jsou pouze „ukázkové“, tzn. s protihroty).

Vázací nit používám co nejpevnější, protože jednotlivé části strímru musí být přivazovány k ramínku háčku velkou silou, aby dobře držely. Stisk boleních čelistí v opačném případě dokáže strímru zcela „rozhodit fazónu“ a učinit jej tak zcela nepotřebným. Pokud vážu strímry, které mají „pracovat“ v hloubce nebo alespoň v polovině vodního sloupce, zatěžuji je v tělíčku olověným drátkem a to většinou o průměru od 0,5 do 1,2 mm. Tělíčka strímrů vážu z běžné pletací vlny, která je bez problému k dostání v prodejnách textilní galanterie. Většinou volím takové zbarvení, které je dobře viditelné v přikalené a hluboké vodě – tzn. bílou, žlutou, oranžovou, růžovou, světle červenou, popř. jejich kombinace. Místo vlny je možno použít i flešové šenylky (Flash Chenille). V případě, že chci vázat strímry, působící na hladině nebo těsně pod ní, doplňuji horní polovinu tělíčka o vrstvu polycelonové fólie.

Tělíčka z vlny kroužkuji stříbrnou nebo zlatou lametou, nejlepší jsou splétané lametky nebo nitě, které se do tělíčka dobře „zakousnou“ a nesklouzávají z něho, jak tomu bývá u plochých fólií. Toto oceníme především v těch případech, kdy nám bolen „slupne“ strímr až na požerákové kosti a jsme nuceni použít pean.

Křidélka strímrů jsem původně vázal z delších kohoutích srpků světlých odstínů, většinou však po třetím záběru došlo k jejich podstatnému poškození, což negativně ovlivnilo chod strímru. Proto jsem srpky nahradil svazkem polypropylenu, který sice ve vodě „nehraje“ (nepulsuje) tak dobře jako peří, zato však udržuje strímr v poloze „křídla nahoře“.

Nožky a štěty (ocásek) strímru vážu z perleťových vlasů (Pearl Flash Hair) v různých barevných odstínech, jako ocásek lze použít i peří marabu.

Strímr používám především pro lov bolenů, barevná kombinace modré, fialové a červené dokáže za nižšího stavu čistší vody přilákat zájem větších jesenů.. Ojediněle jsem zaznamenal i záběry sumců menších velikostí a štik.

Účinnost strímru je nutné na každé vodě vyzkoušet a vypozorovat, jaké podmínky jsou pro jeho použití nejoptimálnější. Pokud se rozhodnete takovýto strímr vázat, popřípadě i na základě vlastních zkušeností z lovu jej vylepšit, věřím, že se o svoje poznatky rádi podělíte na stránkách MOL.