Muškařská plovoucí šňůra Cortland

Muškaření je jediná rybolovná technika, při níž se nepoužívá zátež poblíž nástrahy (olůvka apod.), ale odhozu se dosahuje pomocí relativně těžké muškařské šňůry. Ta je s muškou spojena návazcem a na druhé straně je připevněna podkladovou šňůrou k navijáku. Muškařská šňůra je tvořena duší ze splétaného nylonu, dacronu či PVC, která se potahuje celou škálou plymerů jako je polyuretan a PTFE. Čím větší je vrstva potahového materiálu, tím je šňůra těžší.

Pro snadnější orientaci byly třídy muškařských šňůr normalizovány. ASA (American Sportfishing Association) vytvořila 15 tříd a AFTMA (American Fishing Tackle Manufacturers Association) rozdělila šňůry pouze do 14 tříd. Dále se budu zabývat pouze dělení AFTMA, které je (alespoň v našich podmínkách) používanější. Čím vyšší je číslo šňůry, tím je těžší. Proto například muškařská šňůra č. #1 je určena pro jemné suché muškaření na malých potůčcích, zatímco šňůra č. #14 se využije při supertěžkém rybolovu ve slaných vodách. Hmotnost šňůry se určuje podle prvních cca 9,14 m (mimo koncové části), která se uvádí ve speciálních jednotkách - tzv. grains (tj. asi 64,8 mg). Blíže viz tabulka.

Toto číslo AFTMA bývá uváděno nad rukojetí muškařského prutu. Je důležité, aby vám obě čísla (jak na prutu, tak šňůře) souhlasila. Někdy se ovšem může stát, že prut lépe pracuje například se šňůrou o číslo větší. Je to třeba vyzkoušet nebo si nechat poradit od zkušenějšího muškaře.

Diagram zobrazující vlastnosti intermediální muškařské šňůry

Délka muškařské šňůry se běžně pohybuje v rozmezí od 27 do 30 metrů. V našich zeměpisných šířkách v 90% případů vystačíme s plovoucí šňůrou. O tom, zda šňůra bude plovoucí, intermediální či potápivá, rozhoduje její specifická hustota (či hmotnost). Šňůry s nižší specifickou hmotností jsou plovoucí a naopak ty s vysokou specifickou hmotností jsou rychle potápivé. Nicméně označení od výrobců musíte brát s jistou rezervou, protože šňůra jednoho výrobce se může rychle potápět, zatímco šňůra druhého výrobce se stejným označením se bude potápět mnohem pomaleji. Parametry potápivosti bývají uváděny v centimetrech za vteřinu či jako hloubka, do které se šňůra potopí za danou časovou jednotku. Vyrábí se i šňůry kombinované, např. plovoucí s potápivým či intermediálním koncem.

Aby to nebylo tak jednoduché, tak šňůry rozdělujeme i podle tvaru. Tvar totiž zásadním způsobem ovlivňuje umístění těžiště, a tím i chování šňůry při hodu.

DT - dvojitě ujímaná šňůra (Double Taper) má ve střední části dlouhé asi 20 m stejný průměr, směrem k oběma koncům se v délce asi 3 m rovnoměrně ztenčuje a končí na obou stranách asi půlmetrovým úsekem, který má opět průměr konstantní. Umožňuje jemné a nenápadné předložení mušky, rovněž valivé hody s touto šňůrou jsou snadné. Tento typ šňůry je vhodný pro začátečníky.

WF - torpédovitá či kyjovitá šňůra (Weighted Forward) má svoji nejsilnější a tedy i nejtěžší část umístěnou vpředu v délce asi 10 metrů. Přední zúžení je velmi krátké. Zadní část je značně tenká. Tato šňůra je vhodná zejména pro daleké hody, kdy těžká přední část za sebou vytahuje i tenkou zadní část. Používá se na větších vodních plochách, na jezerech či v moři nebo při silném větru.

ST - raketová šňůra (Shooting Taper) má velmi těžkou přední část v délce 7-13 metrů, za níž je navázána extrémně tenká šňůra, někdy označovaná jako střelné vlákno. Nahazuje se s nimi do vzdálenosti až 30 m. Lze je použít i při nahazování těžkých mušek, jako jsou například štikové streamery.

Potápivá šňůra Cortland

Mezi další typy lze zařadit šňůry Long Belly, které vykazují určité shodné znaky se šňůrami DT a WF. Je to jakýsi hybrid, který převzal dobré vlastnosti z těchto dvou typů. Šňůra Trinagle Taper se zužuje průběžně po celé své délce. Nejtenčí je na předním konci a nejtlustší je před přechodem ve velmi tenkou šňůru. Lze s ní velmi jemně předkládat suché mušky, valivé hody jsou snadné. Problémy nastávají při odhozu těžších mušek, jako jsou nymfy či menší strímry. Nejjednodušší typ šňůry, tzv. paralelní šňůra (Level Line), má konstatní průměr po celé své délce. Její nahazování při standardních metodách muškaření činí velké problémy, ale v současné době se nové využívá pro moderní nymfovací metody (francouzská nymfa).

V klasifikačním systému AFTMA se můžete setkat například se šňůrou označenou DT6F. První dvě písmena označují tvar šňůry (DT - oboustraně ujímaná - viz výše), za nimi následuje číslo označující hmotnost šňůry. Označení je pak ukončeno písmenem, které udává, zda je šňůra plovoucí (F-floating), potápivá (S-sinking), velmi rychle potápivá (VFS-very fast sinking) nebo intermediální (I-intermediate).

Muškařskou šňůru by jste měli čas od času vyčistit. Normálně je její povrch hladký, jemný a vláčný. Při používání v terénu se však na ní ukládá nečistota a šňůra se stává hrubší a matnější. Při hodech se tak zvyšuje tření a nedosahujete tak snadno delších hodů. U plovoucích šňůr se také může stát, že jejich plovací schopnost se pomalu vytrácí. Pomoc je snadná. Stačí vždy po skončení lovu šňůru při svinování protáhnout papírovým kapesníčkem. Jednou za čas (cca po každé třetí vycházce) je vhodné na kapesníček nakapat čistící roztok (fly line floatant), který je k dostání ve speciálních obchodech. Pak bude šňůra létat a plavat jako nová.

Podkladová šňůra neboli backing představuje rezervu šňůry pro zvládání velké a rychle ujíždějící ryby. Navíc částečným zaplněním cívky muškařského navijáku zajišťuje, že závity muškařské šňůry mají velký průměr. To zmenšuje paměťový efekt šňůry a snižuje riziko zamotání při vytáčení z cívky.