Lubbe Ferrysson navázal na svoji předchozí podrobnou statistiku úlovků na řekách ve Švédsku a seznamuje nás se stavem lososích řek v jihozápadním Norsku.
Ve svém předchozím článku Lososí statistika se severního Švédska jsem popisoval stav řek v severním Švédsku. V tomto článku se, jak jsem slíbil, zaměřuji na jihozápadní řeky v Norsku. Své informace jsem sbíral jak od svých přátel, zkušených rybářů, tak z internetových stránek nebo ze švédských rybářských časopisů.
Jak vůbec vypadala a vypadá situace v jihozápadním Norsku? Díky sirnatým spadům byl v minulosti losos na území jihozápadního Norska téměř vyhuben. V letech 1960-1980 se pohyboval celkový roční úlovek v hodnotách jen pár set kilogramů. Ale v 80. letech se elektrárny začaly hlavně v Dánsku a Německu čistit, Norové své řeky začali vápnit a hlavně vysazovat smolt. Dnes jsou tyto řeky stejně dobré jako řeky na severu, některé dokonce i lepší. Rybolov je na jihozápadním území Norska dobře organizovaný (sever je trochu jako divoký západ) a ceny povolenek jsou také velice slušné - 50-300 nok/den. Navíc rybářský tlak zde zatím není tak velký. Menší propad zaznamenaly řeky pouze v roce 2002, což však bylo způsobeno obrovským suchem. Ani v tomto případě to však nebyla žádná katastrofa, velké řeky měly i tak velice slušnou sezónu.
V jihozápadním Norsku je rovněž velké množství potoků a menších říček. Já se však ve svém výčtu soustředím pouze na hlavní řeky. Ty, které budu popisovat, protékají dvěma norskými kraji (fylke), Vest Agder a Rogaland.
Na řece Audna jde losos 40 km a poslední roky jsou zde zaznamenány kolem 2,5-3 tun. Na řece je 7 zón a loví se zde hlavně na větší mouchy a úlovky jdou pořád nahoru. Oproti tomu na řece Kvina s přítokem Litleana jde losos 13km a úlovky jsou něco přes 1 tunu. Povolenka zde stojí 50 nok/den. Kvina je dobrá řeka, pokud prší a je hodně vody.
Řeka Mandalselva má přítok Kosana. Tato velká a pro rybolov výborná řeka se nachází blízko Kristiansand. Losos jde 52 km včetně přítoku a nacházejí se zde 4 zóny, z čehož pro mušku jsou nejlepší 2-4. Roční úlovek činí přes 10 tun! Povolenka stojí 50-300 nok, záleží na době a zóně, kde si chcete zachytat. Denní limit je omezen na 5 lososů. Campy Sandness a Hogetveits stojí 100 nok/den, chata pak 200 nok/den. Další informace najdete na http://mandalselva.no.
Otra je velká a co se týče rybaření opravdu skvělá řeka. Losos jde 15km a úlovek byl za poslední roky zaznamenán kolem 5,5-6 tun. Řeka čítá 5 zón, z nichž na mušku jsou nejlepší horní úseky (zóna 3-5). Povolenka zde stojí 100-150 nok/den. Největší ulovený losos vážil 28 kg! Další informace najdete na adrese http://www.otralax.no.
Další velkou a výbornou řekou je Bjerkreimselva, kterou je považována za nejlepší řeka v Rogalandu. Losos jde 40 km a úlovky za poslední roky čítají 11-12 tun. Denní kvóta je 5 lososu. Řeka se opět rozděluje do 5 zón. Povolenka stojí 110 nok/den (220 o víkendu) v zóně 1-3, v zóně 4-5 je levnější a stojí 55 nok/den.
Řeka Espendalselva s přítokem Maeleelva je menší řeka, která potřebuje hodně deště a vody - typická spate river. Povolenka stojí 50 nok/den a úlovek v roce 2002 čítal 2 tuny.
Řeka Figgjo je sice menší tok, ale v letech 1999-2001 byla co se týče úlovku druhá v celém Rogalandu. Je dosti závislá. V letech 1999-2001 dávala kolem 10 tun, ale při loňských suchách dala pouze 2,5 tuny. Povolenka zde 250 nok/den. Denní kvóta činí 10 lososů.
Haelva je rovněž menší řeka, také hodně závislá na dešti. Jsou však na ní zaznamenány dobré úlovky, a to i v roce 2002, kdy se ulovilo přes 3 tuny. Povolenka stojí 120 nok/den na klubove vodě, jinak kolem 100 nok/den. Ubytování najdete v kempu Brusand.
Ogna je dobrou řekou, která dává kolem 3-5 tun ročně. Povolenka stojí 80 nok/denně a objevuje se zde poměrně velké množství rybářů. Ubytování je možné rovněž v kempu Brusand.
Na řece Ardalselva je roční úlovek mezi 2-3 tunami. Tento tok opět potřebuje déšť a hodně vody. Řeka Sokndalselva dává mezi 1,5-3 tunami ročně a Vikedalselva je zase zajímavá nejlepším stavem mořských pstruhů v Rogalandu. Losos zde jde 10 km a uloví se jej ročně asi 1,5-3 tuny plus 2 tuny mořských pstruhů. O Vikedalselvě se více můžete dočíst na http://www.vikedalselva.no.
Tak to by bylo vše o hlavních řekách a potocích v krajích Vest Agder a Rogaland. Kromě těchto toků zde teče, jak už jsem dříve naznačil, větší množství malých potoků. Ty však jsou zajímavé jen tehdy, jestliže hodně prší. Vzdálenosti zde nejsou velké, což je výhoda proti větším řekám na severu - například na Tane měří vzdálenosti mezi pooly někdy i 40 km.
Na internetu jsem našel dvoje skvělé norské stránky o lososech. První z nich, http://fiskeguiden.no, je bohužel pouze v norštitě, ale něčemu z toho občas člověk porozumí - hlavně při studování statistiky, názvů dalších internetových stránek a emailových adres. Kvalitu řeky přehledně ukazují hrací kostky u názvu jednotlivých toků. Každá ryba má svoji vlastní kostku. Nula oznamuje žádnou rybu, šestka znamená řeku s výbornou osádkou. Ohledně názvů ryb - pro větší přehlednost překládám jejich názvy : laks-losos, sjooret-mořský pstruh, roye-siven, orret-pstruh, gjedde-štika, harr-lipan, abbor-okoun.
Druhé stránky, http://fishbooking.com/, jsou jak v norštině, tak i v angličtině a němčině. Je zde sice poměrně málo údajů o severním Norsku, ale střední a jižní Norsko je popsáno opravdu skvěle.
Tak to by bylo ode mne ohledně jihozápadních řek Norska vše. A chcete vědět něco o mých rybářských plánech na léto? Před nedávnem jsem zaplatil zálohu na řeku Sanddolu, kam často jezdíme na tříkilometrový soukromý revír se 6 skvělými pooly. S několika přáteli zde vždy začátkem srpna chytáme na mouchu - a smí se zde brát jen čerství blank lososi. Jen doufám, že se mi letošní dovolená vydaří lépe než loni, kdy nebyla žádná voda. Že se už velice těším, až si zde zachytám, vám jistě nemusím povídat!