Lipan je ve Švédsku u muškařů velmi rozšířená a populární ryba. Protože se lipan ve Skandinávii dožívá delšího věku než v centrální Evropě (odborné knížky tvrdí, že až 15 let), může ve vodách s dostatkem potravy dorůst slušných velikostí. Švédským sportovním rekordem je kus vážící přes 3 kg, finským 4 kg a v Norsku se také údajně ulovil lipan přes 4 kg. Nutno podotknout, že takových ryb moc nenajdete. Ve Skandinávii lipan žije nejen v tekoucích vodách, ale také v jezerech a dokonce i Baltickém moři a ve všech těchto lokalitách se i tře. V jezerech bývá větší než v řekách a stavbou těla někdy připomíná cejna.

Švédsko se dělí na jižní a severní část. Hranicí mezi nimi je řeka Dalälven, která teče asi 90 km na sever od Uppsaly. Na jihu Švédska žije lipan ve dvou lokalitách, v jezeru Vättern a řece Klarälven. Vättern je jedno z největších jezer v Evropě. Přesto se zde loví lipan na mušku, hlavně kolem ústí potoků. Lipan tu i přes velikost jezera nedorůstá velkých velikostí, váží průměrně kolem 0,5-0,6 kg.

Od řeky Dalälven na sever se lipan vyskytuje v mnoha lokalitách. Až do Kiruny žije v území lesů, ať už typu tajga nebo podhorských. Ty druhé se skládají hlavně z polární brízy a nevyskytují se v horách. Od Kiruny na sever žije lipan v jezerech ležících v horách a zde už skoro žádný porost nenajdete. Zajimavé také je, že v mnoha jezerech se vyskytuje štika, takže lipan její predatorství snáší lépe než pstruh nebo siven.

Protože se jedná o velké území, odhadem 700 x 300 km, je nemožné popsat každé jezero. Zkusím tedy zmínit alespoň pár lokalit, kde máte šanci na ulovení trofejní ryby. Některé lokality znám z vlastní zkušenosti, o jiných jsem četl v místním rybářském tisku. Všeobecně se dá říci, že čím dále na sever, tím větší máte šanci chytit trofejní rybu. Ve středním Švédsku je známou jezerní lokalitou s výskytem velkého lipana Rogen na norských hranicích. Kromě vlastního jezera Rogen se zde nachází větší množství menších jezer a jsou zde vedeny úlovky ryb přes 2 kg. Jedná se o chytání v divočině (oblast je národní park), a tak rybaření vyžaduje slušnou fyzickou kondici. Středisko pro turistiku a rybolov je ve vesničce Tännäs. Zde si také můžete pronajmout kánoi, která ulehčí nejen samotné rybaření, ale také přesuny mezi místy na táboření.

Dojet sem je možné po silnici E45 Göteborg - Mora nebo po silnici E4 do Stockholmu. Potom se pusťte po silnici číslo 70 na Moru a poté po této silnici směr Särna, Idre. Mezi Särnou a Idre odbočte na Tännäs.

A na těchto stránkách si můžete přečíst spoustu informací o výše uvedené oblasti, vše v angličtině i němčině: www.graenslandet.se, popřípadě zavítejte na další stránky, kde jsou další informace v němčině: www.tannasfiskecentrum.se.

Další dvě pěkná místa na ulovení slušného jezerního lipana se nacházejí na sever od městečka Vilhelmina. Jedná se o Rajastrand fishing areu a Maskatĺns fishing areu. V Rajastrand jsou zajímavá hlavně jezera Stor Rajan, Harrsjön Raitasjön a Ĺsjön. Odtud jsou každoročně hlášeny úlovky přes 1,5 kg. V Matskatĺn jsou to jezera podél horního toky říčky Matskatĺn. Jedná se o poměrně lehce přístupná místa. Na území je několik udržovaných lesních cest, sjízdných osobním autem. Povolenky, mapy a další informace dostanete v turistickém centru v městečku Vilhelmina. Do Vilhelminy se dostanete po silnici E45 směr Mora-Östersund-Vilhelmina nebo po E4 na Stockholm-Umeĺ, kde budete pokračovat po 92, 90 a E45 směr Vilhelmina. Z Vilhelminy pak zamíříte směrem na Rajastrand a Dikanäs po místních cestách.

Dalším zdrojem užitečných informací vám mohou být anglicky psané stránky www.lapplandturism.se nebo připojený leták.

Zajímavá jezera naleznete mezi říčkou Juktĺn a řekou Vindelälven na západ od městečka Sorsele. Nachází se jich zde tolik, že je nemožné všechna popsat. Zmíním se tedy alespoň o některých, např. o Stora Harrträsket, Sörslĺttjärn, Snorsen, Sarvesträsket, Njuktjaure nebo Jiltjaur. Na nich si užijete velice kvalitní rybolov, jsou zde totiž hlášeny úlovky přes 2 kg. Na zdejším území jsou lesní cesty, ale přístup k některým jezerům vyžaduje výlety pěšky dlouhé až 10 km. Některá jezera obývá pstruh a siven, jiná štika a okoun. Rybařský tlak zde není velký a rybář musí počítat s kempováním v přírodě. Informace, povolenky a podrobné mapy jsou dostupné v Sorsele Sportfiske Centru. Do Sorsele se dostanete po silnici E45 směrem na Göteborg-Östersund-Vilhelmina-Sorsele nebo po E4 Stockholm-Umeĺ a následně po E12 Umeĺ-Lycksele-Storuman a E45 do Sorsele.

Pár informací v angličtině naleznete na místním webu, kde si také můžete prostudovat mapy.

Samozřejmě nesmím opomenout jezera mezi řekami Piteälv a Lilla Luleälv. Piteälv protéká řadou velkých jezer a ve všech žije lipan. Tato oblast je i poměrně snadno přístupná, cesty vedou podél řeky až k jezeru Tjeggelvas. To samé se dá říci i o Lilla Luleälven, která se prakticky skládá jen z velkých jezer Saggat, Skalka, Randijaur a Parkijaur, a ve všech je hlavní rybou lipan. Zajímavější je však chytání v jezerech mezi těmito dvěma řekami. Jsou zde dvě velká jezera Peraure a Karatj, lepší je však vsázet na ta menší. Z vlastní zkušenosti bych doporučil jezera pár kilometrů na sever od samot Saddegava a Stenudden, nacházejících se u jezera Tjeggelvas, a to Blekkajaure, Munkajaure a Hĺlkĺsjaure. Jezero Arvasjaure je kromě východní části těžko chytatelné s mouchou, ale východní část, výtok říčky Arvasjokka, je prvotřídní, stejně jako jezera na jihovýchod od Arvasjaure, Harrejaure, Suolojaure a jezirka kolem. Z Harrejaure pochází dnes uz překonaný švédský lipaní rekord 2,7 kg. Přítok Arvasjokky, Vuolak, protéká několika menšími jezery, na kterých si skvělý rybolov užijete také.

Vydáme se dál na sever k jezerům kolem Silesjaure a Skieltajaureh. Skielta je kvótovaná voda, ale i toto území je vyhlášené trofejními rybami. Toto území se ale hodí pouze pro rybáře s velmi dobrou fyzickou kondicí. Připravte se na dlouhé pochody v močálovitém nebo skalnatém terénu, protože jiným, pohodlnějším způsobem není tato oblast přístupná. Kempování vám však v letních měsících znepříjemní komáři, kteří jsou v tuto dobu nejagresivnější. Výchozím bodem je samota Örnvik na břehu jezera Tjeggelvas, kde si zajistíte přepravu přes jezero, nebo také vesnička Rävudden u jezera Volvojaure, kde se nachází most přes řeku Piteälv. Dostanete se tam po E4 Stockholm – Skellefteĺ, poté pokračujte po silnici 95 Skellefteĺ – Arjeplog a štěrkovou cestou směr Norra Bergnäs s odbočkou na Stenudden.

Neopomenutelná jsou jezera nad Kirunou. Jedná se o oblast podél silnice Vittangi - Karesuando. Na západ od silnice se území podobá tundře s nízkými arktickými brízami nebo je zcela bez porostu. U největšího zdejšího jezera Rĺstojaure se nachází rybářský kemp. Je to velké jezero v otevřené krajině, takže zde často pořádně fouká, a ulovil se zde současný švédský lipaní rekordman vážící 3,35 kg. I další jezera, Palep-Vuolep Tjuolmajaure, Kĺrvejaure a Kiepanjaure, která leží na norské hranici jižně od Rĺsto, jsou stejně obdařena. I když nedosahují velikosti Rĺstojaure, jsou přesto pořádně rozlehlá. Kromě těchto velkých jezer zde existují i menší jezera. Všude je hlavní rybou lipan a nacházejí se mezi nimi i opravdu kapitální kusy. Toto území snese srovnání s norskou Finmarksvidda, v obou najdeme patrně největší lipany v Evropě. Prvotřídní rybařinu si však užijete teprve tehdy, pokud máte výbornou fyzickou kondicí a jste připraveni na desítky kilometrů dlouhý hiking, kdy si navíc veškerou bagáž ponesete s sebou, včetně náplně do vařiče, lihu nebo plynu.

Výchozím bodem je laponská vesnice Pulsujärvi, kam se dostanete tak, že ze silnice na Vittangi-Karesundo odbočíte za vesnicí Övre Soppero po první cestě doleva. Od silnice do vesnice Pulsujärvi je to asi 45-50 km. Možná vás vystraší cedule s varováním, že jedete do prostoru se zbytky raket, ale žádný strach, tyto rakety pocházejí z evropského kosmického střediska u Kiruny, a pokud tam přistávají, tak s použitím padáku.

Na druhé straně silnice je tajga. Také zde je rozmístěno větší množství jezer, sice menších, ale dostatek lipanů v nich najdete. K jezerům Paljasjärvi, Jokujärvi, Pitsijärvi a Venejärvi se nejlépe dostanete z vesnice Lannavaara. Ve vesnici Nedre Soppero zahněte doprava, odkud vede lesní cesta.

Také dál na severu je několik menších jezer jako Sautusjärvi. Tam se nejlépe dostanete, když zastavíte na parkovišti u vesnice Idivuoma. Najdete tam informační tabuli, od které vede stezka. Rybařina zde nevyžaduje stejnou fyzickou kondici jako na západní straně, ale nějakou přece jen mít musíte. Navíc díky lesu je zdejší území více chráněné. Cesta sem vede po E4 Stockholm-Luleĺ-Töre, následně po E10 Töre-Svappavaara a E45 směr Svappavaara-Vittangi-Soppero-Karesuando. Povolenky, mapy a informace naleznete v turistické kanceláři v Kirune nebo Gällevare. Povolenku koupíte i po internetu.

Aby se pro vás rybaření na švédských jezerech stalo nezapomenutelným zážitkem, uvedu něco málo o vhodných potřebách. Protože se jedná o chytání na jezerech, vyplatí se použít nějaké plavidlo. Bohužel nemám s “belly boatem” zkušenosti, protože používám single kánoi. Na jezerech často fouká, a pokud člověk loví ze břehu, musí hodit co nejdál, proto je nejlepší prut dlouhý 9 stop se šňůrou #5. Ta stačí jen plovoucí. Lipan se většinou zdržuje na mělčích místech, ale lovím-li hlouběji, stačí mi potápivý polyleader. Používám fluorocarbon o síle 0,16 jako návazec, a pokud cítím šanci na opravdu velkou rybu, vyměním jej za 0,20.

Po celou dobu si vystačíte se třemi druhy much: na povrchové chytání se Superpuppou o velikosti 8 nebo 10, s nymfou Gold ribbed Hare’s Ear s různým zatížením na streamerovém háčku 8-12, a nakonec s klasickým Wooly wormem, černým s červeným koncem a očičky z bead chain (silver), o velikosti 8-12. Ovšem každý má svoje favority a lipan na severu není vybíravý.

A poslední, avšak ne nedůležitá rada - nezapomeňte na nějaký solidní repelent, protože všechna tato území jsou komářím rájem. Sezóna je zde poměrně krátká, tak ať si rybaření po všech stránkách užijete.