O muškaření s Janem Pecinou | Rozhovor | CzechNymph.cz
HomeČlánkyOsobnostiO muškaření s Janem Pecinou

O muškaření s Janem Pecinou

Kategorie: Osobnosti muškaření | Autor: Milan Hladik

Rozhovor s úspěšným reprezentantem Janem Pecinou včetně několika jeho oblíbených vzorů.


Jan Pecina

Český rybář Článek uveřejněn se souhlasem časopisu Český Rybář.

Zkušeným matadorem naší muškařské reprezentace je Honza Pecina. O jeho dlouholetých zkušenostech vypovídá už jen výčet mistrovských závodů, kterých se v barvách České republiky zúčastnil: domácí MS v Českém Krumlově 1996 (3. místo v jednotlivcích, 1. místo v družstvech), MS v USA 1997, MS v Polsku 1998 (1. místo v družstvech), MS v Austrálii 1999, MS v Anglii 2000, domácí ME v Kostelci nad Orlicí 2000 (1. místo v družstvech a 3. místo v jednotlivcích). Po tomto úspěchu Honza přerušil své působení v reprezentaci, ale v roce 2004 se opět objevil v barvách České republiky, kdy na ME v Laponsku dovedl náš „B“ tým složený z mladých závodníků až na nejvyšší stupínek v soutěži družstev. Mezi své největší domácí úspěchy řadí vítězství na MR 1996, konaném v Zlaté Koruně.

Nejprve ti samozřejmě musím pogratulovat k úspěšnému návratu do velkých závodů, ke kterému se ještě vrátíme později. Jak a kde jsi s rybařinou a s muškařením začínal a jak jsi se dostal k závodění?

Vyrůstal jsem ve východních Čechách a k řece Novohradce jsem to měl 100 m. První dětské zkušenosti s rybařinou jsem získal díky dědovi. Chytal jsem do ruky, ale také na třepačku tlouště, lipany i pstruhy. Už tenkrát mě zaujalo chytání na koníky a velké luční mouchy. K závodění jsem se dostal úplně náhodou v roce 1985 při předávání trofejních odznaků. Tenkrát mi na Vinohradech řekli: „Když ti to tak bere, začni závodit“. No a já tedy začal a dnes mám díky tomuto rozhodnutí spoustu přátel a krásných zážitků. Mojí nejzamilovanější řekou je Otava. Jezdím tam s rodinou a na ryby chodím se synem. Měla vždy dostatek ryb jak lososovitých, tak i bílé ryby. Velice dobře se na ní trénovalo chytání na mokrou mušku nebo nymfu - právě proto mi Otava hodně pomohla i při závodění. Dnes je Otava chudá řeka, kormoráni po dvou letech udělali své, ale i rybáři se podepsali na odrybnění této krásné řeky. Svůj díl na oslabení přirozeného rozmnožování lipanů hraje podle mne i kolísání průtoku a pod elektrárnou na Čeňkově Pile. Ta ovlivňuje zejména horní část toku, kde se nacházejí trdliště lipanů.

Proto velice vítám snahu vás, Jihočechů, že se snažíte zlepšit stavy ryb ve vašich revírech a že jste se nebáli přistoupit k razantnímu omezení lovu lipana a potočáka. Řekl bych, že vaše snaha se projevila už letos, kdy se ulovilo dost pěkných potočáků během Mistrovství republiky a mně se podařil úlovek potočáka 51 cm. Ve Vyšším Brodě jsem byl pak během léta a podzimu několikrát a pokaždé jsem si pěkně zachytal.

V loňském roce jsi své zkušenosti využil nejen jako závodník, ale dokonce jsi se stal průkopníkem lodních závodů u nás.

V loňském roce jsme uspořádali lodní závod na nádrži Sedlec u Radnic. Je dobré, že můj kamarád Láďa má pochopení pro muškaře a závody povolil a dokonce zapůjčil lodě. Sešlo se deset dvoučlenných družstev. Závod probíhal ve třech kolech sobota – neděle a panovala výborná nálada. Nakonec se nám podařilo zvítězit (chytal se mnou můj třináctiletý syn Honzík), jelikož jsme měli v každém kole úlovek. Letos závod jistě zopakujeme a všichni jsou zváni.


Zlatohlavá březnovka

Jaký je tvůj nejoblíbenější způsob lovu a jak chytáš při závodech?

Já mám nejraději chytání lipanů na podzim na malé suché jepičky nebo broučky. Velice rád lovím i na mokré mušky a podle mne kdo neumí chytat na mokro, nemá při závodech šanci. Právě mokrá moucha mne už několikrát dokázala zachránit hlavně díky velké efektivitě, kdy se dá za poměrně krátkou dobu prolovit velká část sektoru.

Při závodění se chytá úplně jinak. Jako ostatní závodníci upřednostňuji lov na nymfy, především v proudných částech úseků. Na suchou mušku lovím především v okolí břehů a podobně i na mokré mouchy. Obě tyto metody platí jak na potočáka, tak i na bílou rybu.


Březnovka s červeným tělíčkem

Vybral jsem si z tvé krabičky pár mokrých mušek a streamerů. Muška č. 1 je tvoje verze zlatohlavé březnovky, tedy modifikace klasického vzoru.

Mušky typu březnovky používám stále a mají velkou účinnost na všechny ryby, zvláště když klasický materiál, jako je peří z koroptve, kombinuji s moderními syntetickými materiály.

Muška č. 2 s tenkým červeným tělíčkem je určena na ochytané potočáky, zvláště výborná je ve velikosti 14.


Palmer s růžovým tipem

Březnovky nahazuji šikmo ke břehu na delší šňůru a nechávám mušky unášet proudem směrem od břehu do středu řeky.

Je úžasné pozorovat, jak mušky vytahují ryby schované pod břehem a přímo je donutí k záběru.

CDC palmer s růžovým tipem (muška č. 3) je umělá muška především na bílou rybu, ale opět se na ni chytne i potočák a má tedy univerzálnější využití.


Napodobenina bílé rybky

Další dva spíše přírodní vzory streamerů jsou oba dva účinné na všechny druhy ryb, ale opět je používám zejména na potočáka, který příliš nereaguje na fantastické vzory.

Muška č. 4 napodobuje bílou rybku nebo možná i malou střevli.

Muška č. 5 představuje okounka, kterého je zvláště na větších řekách plno a určitě tvoří významnou část potravy pstruhů.


Okounek

Na streamer chytám klasicky s intermídkou nebo s potápivou šňůrou podle hloubky a síly proudu. Zvlášť třeba na Vltavě pod Lipnem nebo i na Ohři se dá na streamer ulovit dost potočáků a i větších tloušťů. Oba streamery navázané v menší velikosti a méně zatížené se dají velice dobře použít jako koncová muška při lovu na mokrou mušku.

Děkuji ti za rozhovor a přeji ti mnoho úspěchů v tvé další závodní kariéře.

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva