Pár řádků o muškaření se strýmerem a mokrou muškou začátkem léta.
Článek uveřejněn se souhlasem časopisu Český Rybář.
V našem seriálu O muškaření se věnujeme především mokrým muškám a streamerům. Jak jste si jistě již všimli, hranice mezi mokrou muškou a streamerem není často zřetelná, větší mokrá muška se dá považovat za streamer a naopak. Podobné je i vedení mušek, tedy nahazování šikmo přes proud a aktivní oživování mušek během driftu směrem po proudu. Se streamery se dá chytat jako namokro směrem ke břehu, a lovit tak ryby schované podél pod břehem, s mokrými muškami se dá naopak chytat i na potápivé šňůře a vodit je těsně o dna. Samozřejmě se dají tyto metody kombinovat.
Letos koncem května a začátkem června na Vltavě pod Lipnem vrcholilo líhnutí chrostíků a ryby byly doslova přecpané kuklami a dospělci a večerní braní už nebylo tak intenzivní jako kolem poloviny května. Tak mne napadlo, že by stálo za to zkusit jim nabídnout něco „zmasilejšího“, že větší sousto ryby spíše vydráždí. To mi utvrdil i jeden kolega, který chytal večer na streamer a chytil několik větších duháků a potočáků, zatímco já jsem na mokro a na sucho chytal jen menší potočáky.
Udělal jsem si nejprve dlouhý návazec ze šestnácky, no a hned jak jsem o celý přišel, vyndal jsem z kapsy osmnáctku. Na konec návazce jsem dal menší černý streamer na háčku velikosti 10 se zlatou wolframovou hlavičkou, ocásek z černého marabou, tělo z kovově lesklých andělských vlasů a je celé překroužkováno černou slepicí. Podle mne černým streamerem nepohrne žádná ryba. Wolframová hlavička přenáší váhu hodně dopředu a streamer dělá i v silnějším proudu krásné poskoky během přestávek v přitahování, kdy se obrací hlavičkou dolů.
Doprostřed jsem dal menší březnovku na dvanáctce s hrudí z růžovo-fialových andělských vlasů. Tato poměrně výrazná muška mne už často velice zklamala, ale v některých případech si ji naopak ryby velice oblíbily. Na horní přívěs jsem dal mokrou verzi májovky, opět na háčku velikosti 10, kterou jsem si uvázal podle irského vzoru pro strýčka Příhodu, jednak se i na Vltavě májovky líhnou a jednak to představuje slušné sousto, husté palmerové nožičky z grizzly kohouta dělají v proudu ten správný rozruch a měkké nožičky z bažantí slepice dodávají pohyb.
Na tuto sestavu jsem chytal celkem třikrát, odpoledne a večer na potápivé šňůře, ráno na intermídce. Nejlepší úspěšnost byla před setměním, kdy jsem měl nejvíc záběrů na koncový streamer, a při stoupání mušek na konci driftu na březnovku. Naopak dopoledne, kdy se okolo deváté začíná líhnout první vlna chrostíků, ryby braly na májovku a na březnovku, na černý streamer jsem chytl jen několik ryb, ale zato to byly ty největší.