Tlouště chytám na mokro nejraději na jaře a samozřejmě ještě radši v létě. To jsou totiž nejaktivnější a nechají se vcelku snadno přemluvit. Příroda žije svým plným životem a kolem vody se to hemží hmyzem. Tloušti mají samozřejmě někdy svojí hlavu a ať člověk dělá co dělá, neberou. Hlavně pak ti větší, ti jsou vyčůraní 😊!

Kde chytat

Většinou si na řece vybírám místa, kde voda teče pomaleji a hloubka je tak maximálně po kolena. Na Berounce jsou dobré břehy, na kterých roste tráva až do vody. Tloušti se totiž hrozně rádi v této trávě schovávají před možnými predátory. Rozhodně je dobré zkoušet i mělčiny a nějaké malé „zátočiny“, kde voda vedle hlavního proudu úplně stojí. Tato místa totiž bývají také často osídlena bílou rybou.

Vybavení

Co se týče vybavení, tak volím muškařský prut se středně rychlou akcí, AFMA 3 s délkou 275 cm. Pro delší hody a vetší mušky beru Superba XP 390. Pokud není třeba házet tak daleko a chytám spíše drobnější ryby, pak beru Sage Accel, který má ještě o něco pomalejší akci, avšak stále řekl bych středně rychlou. Na navijáku skoro nezáleží. Já preferuji nějaký větší a kovový, který prut dobře vyváží. Co se týče muškařské šňůry, tak chytám většinou na plovoucí DT. Pro delší hody a pruty s vyšší AFTMA je pak samozřejmě možné použít i šňůru WF, která na delší vzdálenosti o něco lépe létá. Lépe se mi ale umísťují mušky na přesnost se šňůrou s označením DT. Je to ale spíš otázka zvyku.

Návazec

Na šňůře, se kterou chytám mokrou mušku, mám jen asi metr ujímaného návazce, který u šňůry začíná průměrem ca 0,40 mm a končí ca 0,20 mm. Návazec spojuji se šňůrou pomocí ustřižené „punčošky“ z mikro rychlospojky a nějakého lepidla na brodící kalhoty. Na konci ujímaného návazce mám mikrokroužek, na který navazuji většinou vlasec nebo fluorocarbon o průměru 0,12 mm. Desítka bývá dost slabá a větší ryby jí trhají, protože záběry na mokro bývají velmi rychlé a takzvaně „do tvrda“. Proto když chytám větší ryby, zvednu špičku prutu trochu nad vodu, abych tak prudké záběry trochu vykompenzoval.

Mušky

Co se týče mokrých much na bílou rybu, není třeba nic moc vymýšlet. Je dobré se držet pavího těla v kombinaci s nějakým "tágem". Na nožičky používám CDC nebo slepici - je dobré, když se na mušce něco hýbe. Ve většině případů chytám na tři mušky. První (horní) mušku dávám 50 cm od mikrokroužku. Další dvě mušky pak po ca 75 cm. Je dobré mít mezi muškami větší rozestupy. Méně se pak návazec motá a lze s ním prochytat větší plochu vody. Pokud chytám na dvě mušky, dávám je od sebe skoro metr. Koncová muška je pak největší a nejtěžší, i když většinou pouze s mosaznou kuličkou. Funguje zde jednoduché pravidlo. Čím je voda mělčí a pomalejší, tím lehčí a menší kuličky používám. Nejčastěji používám mosazné kuličky 2,4 a 2,7 mm. Pokud mám vodu po kolena a trochu to teče, pak dám na konec klidně 2,5 mm tungsten. Chce to zkoušet a přijít tak na ideální kombinaci velikostí a vah kuliček. Barvám kuliček se meze nekladou. Výborně však funguje metalická růžová, oranžová nebo červená. Zlatou a stříbrnou nemůžete nic zkazit . Horní muška může být bez kuličky (dle hloubky a dle toho, jak moc jsou ryby ochytané).

Prezentace mušek

Při chytání na mokro je po výběru velikosti a váhy mušek nejdůležitější jejich prezentace a vedení. Většinu tloušťů chytám na Berounce maximálně do metru od břehu. Dál od břehu pak přicházejí většinou záběry od jiných ryb (proudník, podoustev, bolen, plotice, ouklej). Není to ale dogma a na té „Vaší řece“ mohou stát tloušti klidně i uprostřed řeky. Důležité je vhodně zvolit vzdálenost od břehu, kde budete stát a taky úhel, pod kterým budete směrem ke břehu házet. Čím je proud rychlejší, tím se k němu musíte více přiblížit a házet tím pádem více dolů po vodě. Pokud voda v řece skoro neteče a jen tak pomalu plyne, pak se můžete postavit klidně třeba 15 metrů od břehu a házet do něj skoro kolmo. To, jak se k břehu postavíte, bude rozhodující. Pokud tedy s mokrou muškou začínáte, zkoušejte tuto vzdálenost od břehu a úhel náhozů měnit. Začněte klidně házet kolmo na břeh, postupně se k němu přibližujte a házejte více dolů po vodě. V určitou chvíli pak začne přicházet více záběrů. Opravdu důležité je umístit mušky co nejblíže břehu. Někdy dokonce házím přímo mezi trávu ve vodě. Mušku můžete nejdříve nechávat pouze splouvat s proudem. Když se pak mušky dostanou dále od břehu, můžete začít tahat za šňůru. Pokud je voda pomalejší, nebo stojíte blíže ke břehu, můžete začít tahat hned po náhozu, aby mušky dostaly nějaký pohyb. Není ale třeba nikam pospíchat. Osobně mi dobře fungují krátké, tak 10-ti centimetrové středně rychlé zátahy s občasnou pauzou. Třeba po každém třetím zátahu na dvě vteřinky zastavte. Někdy je vhodné zpomalit, jindy zas zrychlit. Musíte to prostě zkoušet. Vyplatí se nesekat prutem. Ryba se totiž většinou „napíchne“ sama váhou šňůry nebo tím, jak s muškami vodou pohybujete. Když ryba sedí na háčku, stačí už jen trochu zvednout prut. Když zdoláváte ryby proti proudu, je dobré mít prut kolmo na břeh a kousek nad vodou. Ryby vám pak nebudou skákat nebo se třepotat na hladině. Aby vám ryby nepadaly, snažte se je držet pod vodou a zbytečně nepospíchejte, protože bílá ryba zase až tak moc nebojuje a když budete zdolávat příliš rychle, může se háček z tlamky vyříznout.

Tip na závěr

Pokud byste s SUPERBem XP 390 na mokro chytali potočáky, pak je dobré špičku prutu mírně přizvednout nad vodu, protože výpady potočáků jsou velice rychlé a agresivní. To samé platí při chytání větších tlouštů přes 40 cm. Na ty se pak vyplatí použít i silnější háček, jako např. H200, H230 nebo H250 BL.