Tak lososí sezóna 2002 je definitivně u konce, sníh a mráz přišel do severního Švédska brzy a podzimní lov mořských pstruhů nebyl možný. Lov lososů v roce 2002 se dá popsat jedním slovem - katastrofa. Letošní léto bylo teplé a suché, asi nejteplejší a nejsušší za posledních 20 let. To samozřejmě trochu ovlivnilo lov, ale protože se zde na severu nachází většinou velké toky, chyba bude asi někde jinde.

Já osobně hlavní chybu spatřuji v rybářské politice. Profesionální lov v moři dostal přednost před sportovním lovem v řekách. Letos byl navíc dovolen lov se sítěmi v ústí řek. Losos a mořský pstruh se sice měli vracet zpátky do vody, ale nedostatek kontroly vykonal své. Potvrzuje to množství lososů se zraněním způsobených sítěmi, které se objevilo mezi úlovky v řekách. Letos jsem sice ulovil jen pár kusů ve Švédsku, ale čtyři z nich měly jasné poranění. Taková ryba ve sladké vodě těžko přežije. Pokud je ještě teplé léto jako bylo letos, je pak vidět velké množství ryb se zaplísněním. Největší úspěch měli rybáři, kteří se trefili do hejna uniknuvšího sítím, a ti, co lovili s malými muškami a jemným nářadím.

Před sezónou se počítalo, že rok 2002 by měl být tím nejlepším v poválečné historii, ale konečný výsledek byl katastrofou. A protože na většině řek neexistuje systém na hlášení úlovků jako je tomu třeba na řekách Morrum, Em nebo v Norsku, je statistika velmi nepřesná. Rybářské kluby nafouknou počet úlovků, aby přilákaly turisty a mohly udržet ceny povolenek co nejvýše. Moje údaje se opírají oproti tomu na opravdu nahlášených rybách a na zprávách, které jsem dostal od kolegů a znamých, kteří na řekách lovili. Moje díky tedy platí také jim, že mi pomohli tuto statistiku sestavit.

V popisu úlovků půjdeme ze severu na jih. Největší švédskou lososí řekou a zároveň hraniční řekou s Finskem je Torne. Celkový úlovek na švédské straně byl 5-6 tun, na finské straně přibližně totéž, celkem tedy 10-12 tun. Zdá se mi to jako velmi slabý výsledek na 400 km řeky. Nejlepší lovná sezóna se letos konala na přítocích řek Lainio a Muonio, kde byly uloveny dva kapitální kusy o 26 a 27,5 kilogramech. V průměrném roce se na Torne uloví kolem 50 tun, v dobrém roce až 70.

V řece Kalix, která pramení v ledovcovém masivu Kebnekaise-Tarfalla, s přítoky Kaitum a Angesan, bylo letos dostatek vody. Úlovky byly ale i přesto bídné - kolem 200 lososů na Kalixu a asi 150 na Kaitumu. To je opět velice špatný výsledek na 350 km dlouhé povodí. Když je normální sezóna, uloví se zde přes 1500 lososů. Lépe to vypadalo v rybím přechodu v Jockfall, kde šlo letos přes 8700 lososů - velká část z nich však byla zaplísněná.

Přítok Angesan byl úplnou rybářskou katastrofou. Losos v této krásné lesní řece táhne poměrně pozdě, a tak většina skončila v sítích. Ulovilo se jen 30 kusů oproti 400-500 kusům v normálním roce.

Na řece Rone je slabý stav lososů, a proto zde byl lososí rybolov zakázán. Nahlášeno bylo 30 lososů, kteří se prý pustili zpátky. Žádná kontrola však na této řece neexistuje, takže si pesimisticky myslím, že nějaké ryby určitě skončily v mrazáku. Tato řeka se nedá doporučit rybářům, kteří jdou lovit jen lososy a mořské pstruhy. Je zde ale slušný stav lipanů a pstruhů, a to hlavně v horním toku. Ve spodním úseku řeky vytahuje na jaře lipan z moře za třením, a tím rybáři poskytuje slušnou šanci si zasportovat.

Na řece Pite je stav lososů rovněž slabý, nevyplatí se zde lososy lovit. Rybím přechodem Sikfors šlo letos 1600 lososů, a to je velmi málo na tento veliký tok. Povzbudivějším se jeví stav mořských pstruhů, kterých se ulovilo kolem 2000 - skoro všichni na spodní části řeky z lodě harlingem. Na horním toku Pite proběhla vcelku dobrá sezóna na lipany, pstruhy a siveny.

Stejně jako ostatní měla i řeka Aby špatnou sezónu. Ulovilo se jen 30 lososů a 50 mořských pstruhů. V průměrném roce se chytí 80-100 lososů a 200-300 pstruhů. Řeka Aby je malá, a tak je možné, že zde nízký stav vody hrál větší roli.

Předpokládaný nejlepší rok v moderní historii na řece Byske se změnil ve fiasko bez konkurence. Řeka dala jen 193 lososů a 42 mořských pstruhů oproti průměrnému roku, kdy se loví 400-500 lososů a 100-200 pstruhů. Jen pro srovnání - v roce 1996 byl výsledek 1200 lososů a 400 pstruhů a na rybím přechodu ve Fallfors bylo zaregistrováno 1290 ryb.

Hodnoty na řece Kage asi opravdu ovlivnilo sucho. Je to jen malá řeka a ulovili se zde jen 3 lososi a 24 mořských pstruhů. V sítích v ústí řeky se však zaznamenaly slušné úlovky, stejně jako u Byske. V normálním roce se na Kage uloví 20-30 lososů a 60-100 mořských pstruhů.

Na řece Burea nikdy nebyl žádný větší stav lososů ani pstruhů, a tak je poměrně nezajímavá. Oproti tomu krásná říčka mezi Umea a Skelleftea, řeka Ricklean, proslula mořskými pstruhy. Bohužel i zde byla letošní sezóna velmi špatná. Bylo nahlášeno pouze 12 lososů a 43 mořských pstruhů. Nepříznivé číslo ulovených lososů bylo pravděpodobně způsobeno suchem. Co ale způsobilo nízký počet ulovených mořských pstruhů, kteří vytahují brzy z jara, a sucho je tak neovlivní, to opravdu nevím. Jen pro srovnání opět uvedu, že v normálním roce dá tato řeka 40-50 lososů a 200-300 pstruhů mořských.

Řeka Logde je po Byske druhým nejlepším tokem v kraji Vasterbotten. I zde však letošní sezóna nevybočila z celkového průměru na ostatních řekách - ulovilo se jen 31 lososů a 46 mořských pstruhů, přičemž v normálním roce se loví 70-80 lososů a 200-300 pstruhů.

Řeka Ore je především řekou s mořskými pstruhy. Stav lososů je zde špatný. Letos byl uloven pouze 1 losos a cca 20 pstruhů oproti normálním 20-30 lososům a 100-150 mořským pstruhům za rok.

Musím pro pořádek uvést, že v mých výčtech jsou jen větší a známější řeky. Některé menší potoky, kde vytahuje mořský pstruh, jsem vynechal, neboť úlovky na nich byly letos tak slabé, že se ani nedají počítat.

A jaké má Švédsko vyhlídky do roku 2003? Osobně si myslím, že velice špatné. Rybářské kluby sice reptají, ale nějaká společná akce proti současné rybářské politice asi nebude. Navíc švédský svaz sportovních rybářů je v krizi, má velký úbytek členů, a tak je prakticky v rozkladu. Členství totiž není povinné. I já jsem před dvěma roky svaz opustil - protestoval jsem totiž v členském časopise proti lov sítěmi v ústí řek a nedostal jsem od svazu podporu, kterou jsem očekával.

Ministerstvo rybolovu a zemědělství navíc zvýšilo na příští rok kvóty lososu pro profesionální rybáře, lovící v moři, o 10 procent. Myslím si, že se jedná o dohodu mezi baltickými státy, ale Švédsko je zde hlavním viníkem. Stav nejdůležitějších ryb v Baltickém moři, tresek a sleďů, je totiž velmi nízký. To pak způsobuje, že se zvyšují kvóty lososů. Sám ale celou situaci nezměním.

A kam si půjdu příští rok zalovit? Určitě si koupím rybářskou povolenku do Byske a budu lovit ve všední dny po práci - k vodě to mám jen 40 km. Možná si také vyšetřím nějakou sobotu a neděli, ale nehodlám plýtvat své volné víkendy a dovolenou na řeku, kde je úlovek lososa náhodou. Dovolenou proto strávím na severu Norska, odkud vám samozřejmě rád předám svoje zážitky a rovněž na konci roku sepíšu další statistiku úlovků. Zatím mám o tamějších řekách sice jen předběžné zprávy, ty ale vůbec nejsou špatné.

I když i v Norsku bylo extrémní sucho, úbytek ulovků nebyl tak velký jako ve Švédsku. Snad jen v těch nejmenších říčkách a potocích. Lov na větších řekách se rovnal většinou rokům 2000 a 2001, které byly velmi slušné. Dvě největší řeky na severu, Tana a Alta, měly opět skvělou sezónu - o Altě se dokonce mluví jako o "the return of old glory". Ale to si musím ještě ověřit, vypadá to neuvěřitelně - hlavně váha lovených ryb. Tana (měřeno bez přítoku), prý totiž dala kolem 250 tun a největší losos vážil 33 kg. Toho ulovit, tak zanechám lososů a stanu se kazatelem nějaké náboženské sekty.

Řeka Alta měla ještě lepší rok. Prý se ulovilo dohromady 24,5 tuny (chyť a pusť je asi třetina), z toho 27 lososů přes 20 kg! Vypadá to, že královna řek se vrací do své bývalé slávy. V roce 1990 se zde slovilo jen 8 tun a mluvilo se o katastrofě. Ale pak zde byla postavena umělá líheň, nejdelší zóna na řece Ovre Sausto byla ustanovena jako chyť a pusť (v celé řece se vrací i jikernačky), zakázal se lov se sítěmi ve fjordu Alta a přehrada na horním toku dostala přísný zákon o pouštění vody, a to jak množství, tak teploty. Všechna tato opatření přinesla samozřejmě ohromné výsledky.

Mám kontakt s třemi kolegy z jižního Švédska, kteří pravidelně loví v jihozápadním Norsku, jeden z nich je rybářský novinář v dánském časopise Fisk og Fri. Podle nich by pro české lovce lososů mohlo být zajímavé právě jihozápadní Norsko. Jeho vzdálenost je přibližně stejná jako Morrum a Em a lososů je tam o mnoho více. Dříve zde byli lososi vyhubeni kvůli kyselé vodě a spadu sirnatých odpadů z Německa, ale po eliminaci sirnatých spadů se situace zlepšila natolik, že je toto území dnes označováno jako lososí ráj.

Kolegové mi slíbili, že mi pomohou sepsat nějaký přehled o tamějších řekách. Již teď vám ale mohu říci, že ceny povolenek jsou tam nižší než na řekách Morrum a Em nebo v severním Norsku. Takže Petru zdar!