Kittelfjall | CzechNymph.cz
HomeČlánkyRevíryKittelfjall

Kittelfjall

Kategorie: Muškařské revíry | Autor: Jan Mikšovský

Švédsko země zaslíbená, aneb chytání na veliké a divoké řece Vojman v Kittelfjall očima Honzy Mikšovského.

Po týdnu rybaření v Tannas mě čekal ještě jeden týden ve Švédsku. Jelikož má divoká řeka Vojman v Kittelfjall rovněž výbornou pověst, těšil jsem se jako dítě. Koneckonců „padesátka“ mi stále unikala.

Po rychlém úklidu chaty Buret jsme vyrazili na sedmihodinovou cestu dále na sever. Osada Kittelfjall leží v dolním cípu Laponska přibližně 60km od norských hranic na řece Vojman. Kittelfjall je sevřen z obou stran horskými masívy, které vytvářejí překrásné údolí. Už na první pohled poznáte, že příroda je zde jiná než v naší zeměpisné šířce. Vrcholky zdejších hor dosahují kolem 1500 mnm, ale díky zdejšímu klimatu zde pásmo lesa končí někde v 1000 mnm a nad touto hranicí se nacházejí jen keře, velké kameny a holé skály.

Řeka Vojman-muškařský úsek (zde chycen pstruh 50cm).

Řeka teče rychlým spádem a peřeje jsou poměrně časté. Horní tok řeky je dostupný pouze motorovou lodí, kterou si spolu s povolenkou musite opatřit předem.

Řeka Vojman-muškařský úsek (ideální pro lov z loďky).

Vojman protéká několika jezery, k revíru Kitellfjall patří Bergsjon, Saksensjon a Vatjom. Co se týče dostupnosti revírů, musím poznamenat, že zde nejvíce oceníte vlastní nohy a mapu. Některé cesty jsou celkem dobře vyznačeny, ale některé najdete jen stěží. Vybavení horskou obuví je výhodné.

Rybí obsádku zde tvoří pstruh obecný, lipan a v jezerech pak siven alpský. Už tento fakt je fascinující, protože v našich končinách neznám vodu, kde by nebyli plotice, tloušti, štiky nebo kapři.

Na Vojmanu je 3km úsek vyhrazený pouze pro muškaření. Jinde je povoleno lovit všemi způsoby, stejně jako na našich mimopstruhových revírech. Tento fakt se ukázal jako klíčový, co se týče počtu a velikosti úlovků. Netřeba dodávat, že cena povolenky je na muškařský úsek výrazně vyšší, a to 100 SEK na den (asi 400 Kč).

Začal jsem lovit právě na Vatjomu. Po absolvování dvoukilometrové pěší túry k jezeru s prutem na zádech jsem konečně mohl nerušeně vychutnávat krásnou scenérii jezera s horským masivem v pozadí.

Zpočátku jsem zvolil streamrování, to však v kombinaci s brozením nebylo ideální. Hloubka vody je totiž již po pár metrech značná, navíc dno pokrývají obrovské kluzké kameny. Úspěch mi kazila rovněž nepřízeň počasí, silný vítr znemožňoval delší náhozy. Asi po hodině rybolovu jsem měl pouze jednoho okouna a dva malé potočáky.

Řeka Vojman-muškařský úsek (pstruh 42cm na streamer II).

Poté jsem se přesunul k výtoku z jezera a lovil v proudech. Zůstával jsem u streamerování a výsledkem byl zase jen jeden malý potočák. Jako poslední variantu jsem zvolil místo, kde do Vatjomu vtéká řeka Krutan. Samo místo na pohled vypadalo velice slibně, avšak výsledkem byl opět jen jeden potočák, a to na suchého chrostíka.

Na druhý den jsem se rozhodl vyzkoušet již samotný Vojman. Na pohled je Vojman velice krásná řeka, protkaná peřejemi a spády. Na určitých místech však přechází v poměrně klidnou vodu, místy až stojatou. Jelikož nám počasí v tomto týdnu nepřálo, stav vody byl vzhledem k častému dešti asi 30 cm nad normál. Některé tůně na druhém kraji řeky byly nedostupné a o přebroditelnosti se nedalo ani mluvit.

Vzhledem k těmto podmínkám jsem proto zvolil opět streamera. Po dvou hodinách lovu jsem měl na kontě pouze dva potočáky, kteří se sotva přiblížili 20 cm hranici. Své prozatímní zklamání jsem si omlouval nepříznivými podmínkami a mým „neumem“ vzdorovat jim.

Nakonec jsem došel k místu, kde řeka přechází z velkého spádu do poklidné tišiny, a tam jsem zahlédl sbírání ryb. Při tom pohledu jsem se zaradoval - streamrování mne už přestalo bavit a tady to vypadalo, že ryby jsou při chuti. Předělal jsem náčiní na plovoucí šnůru a na konec jsem dal dva chrostíky, koncového ze srsti a na přívěs ze CDC. Tato varianta se ukázala jako celkem spolehlivá, zvláště připotopený CDC chrostík byl účinný. Za večer jsem chytil asi 15 pstruhů - ale ani jednoho přes 25 cm. Začal jsem být co se týče mé vysněné padesátky trochu skeptický.

Další den jsem se rozhodl vyzkoušet spodní část Vojmanu. Na pohled opět krásná řeka. Velké kameny, za nimiž se dal tušit nějaký pěkný pstruh. Bohužel opak byl pravdou. To, co jsem zde nalezl, mi podalo jasné vysvětlení.

Řeka Vojman-muškařský úsek (zde chycen pstruh 50cm).

Nad velkou tůní visel utržený vlasec s ještě čerstvou žížalou, jehož tloušťku jsem odhadoval něco mezi 0,4 a 0,5 mm. O den později jsem na jiném místě potkal celou rodinu s podobným náčiním a 4m bambusovými pruty. Došlo mi, že šance na solidní úlovek zde asi nebude.

Pro mne osobně to bylo jasné poučení, že napříště budu vybírat pouze úseky vyhrazené pro muškaření nebo ty, které jsou dostupné pouze lodí. Na druhé straně jsem si uvědomil, že chyba je na mé straně, protože na řece kromě zmiňovaného muškařského úseku platí i „mimopstruhový“ režim, a tudíž je z turistického hlediska logické umožnit právě celým rodinám nenáročný rybolov. Takový je prostě švédský přístup k popularizaci sportovního rybolovu všem.

Ochromen zklamáním jsem v tu chvíli netušil, že to nejlepší je teprve přede mnou. Na zbylé dva dny jsem měl zakoupenu povolenku na muškařský úsek, šel jsem si jej tedy prohlédnout. Kupodivu jsem zjistil, že jsou to 3 km poklidné stojaté vody, hladina zde je skoro stejná jako v jezeře Bergsjon, do kterého tento úsek ústí. Povzbuzovalo mě jedině vědomí, že jsem letos na pakomáry na stojaté vodě skoro vždy něco nachytal. Navázal jsem si tedy pakomáry, které nám ukázal pan Klíma v muškařské škole, a ještě pár různých streamerů.

Počasí opět nepřekvapilo, silný vítr, místy déšť a zima. Půjčil jsem si veslici a vyrazil. Začal jsem lovit na streamera, ale díky větru jsem byl neustále v rákosí. Taky jsem se nechtěl pouštět daleko od kotviště, abych nestrávil noc veslováním. Musím říci, že asi po třech hodinách neustálého manévrování a hledání dobrého místa jsem měl dva pstruhy na streamera. Pozitivní na tom bylo jen to, že jejich délka mohla být kolem 30 cm. Asi 200 m cesta zpět na kotviště mi trvala proti větru něco přes hodinu. Zbýval mi poslední den a padesátka byla v nedohlednu.

Ráno jsem se probudil a nevěřil vlastním očím. Modrá obloha, bezvětří, teplota kolem 15 stupňů. Rozhodl jsem se trochu se vzdálit s lodí a najít trochu hlubší úseky řeky.

Zpočátku jsem zvolil svého osvědčeného streamera. Úlovek přišel zanedlouho - lipan 36 cm, zatím moje největší ryba v Kittejfjall. Voda šla rychle do hloubky, ale těsně u břehu se dalo brodit. Po chvíli streamrování jsem najednou ucítil prudký tah. Šňůra se rychle rozjela a mně bylo jasné, že to nebude malá ryba. Asi po pětiminutovém boji podebírám potočáka. Metr ukazuje 42 cm (foto 1). Neváhám a nasedám opět do lodi a hledám další hlubší místo. Asi po 50 m opět nacházím pěknou prohlubeň, kde ani při křišťálové vodě není vidět na dno.

foto 1

Konečně navazuji své pakomáry. Lovím opět téměř ze břehu, ale po pás ve vodě. Asi po deseti minutách přichází záběr. Pstruh kolem 30 cm dostává svobodu. Povzbuzen úspěchem zůstávám věren pakomárům. Po dalších minutách přichází opět záběr. Tentokrát je tah mnohem silnější a pstruh se snaží uniknout do ukrytu pod břehem. Vší silou se ho snažím otočit, což se mi i daří. Unaven po několika dalších výpadech končí v síťce podběráku. Neměřím ho, jen podle přiložení k rukojeti prutu ho odhaduji na 40cm (foto 2). Pouštím ho a pokračuji v lovu na pakomáry. V dalších asi 30 minutách vytahuji 4 pstruhy, z nichž žádný nemá více jak 30 cm.

foto 2

Čas je neúprosný, a tak se rozhoduji pro vyhledání ještě jednoho hlubšího místa. Vesluji asi 100 m po proudu a hloubka se zdá již dostatečná, kolem 4 m. Voda je průzračně čistá, vidím až na dno.

Bohužel ze břehu se lovit nedá. Voda jde okamžitě do hloubky a navíc všude kolem je břeh zarostlý malými keři a stromy. Lovím proto z lodi, a to opět na dva stejné pakomáry, kteří se před tím tak osvědčili. Asi na pátý nához najednou cítím nějaký tah na šnůře. V první chvíli mám pocit, že jsem nechal pakomáry příliš klesnout a ti uvázli někde za kamenem. Ale k mému překvapení se šnůra po chvíli rychle rozjíždí a já cítím mnohem větší tah.

Musím okamžitě povolovat a v tu chvíli vidím, jak asi patnáct metrů od lodi vyskočilo nad hladinu mohutné tělo pstruha. Myslím si : padesátka a po takovém výskoku bude pryč. Štěstí však tentokrát stojí při mně a já stále cítím na prutu velký tah. Je mi jasné, že pstruha nesmím nechat opět vyskočit. Snažím se jej unavit velice pomalým přitahováním a povolováním.

Náhle přichází další prudký výpad s výskokem a po něm následuje ještě jeden. Můj háček však rybu stále pevně drží. Ohromen silou a bojovností velké ryby přestávám věřit, že ji zdolám. Rozhoduji se k riskantnímu kroku, zamýšlím pstruha dostat co možná nejblíž k lodi. Stahuji šnůru poněkud rychleji. K mému překvapení odpor poněkud slábne, daří se mi ho přivést až k lodi.

Pstruh končí na první pokus v síťce. Trochu se mi klepou kolena a ruce, ale už sahám po metru, abych se mohl přesvědčit, jestli to bude ta vysněná padesátka. Má rovných 50 cm, jeden z mých velkých muškařských snů se stává skutečností.

Řeka Vojman-muškařský úsek (pstruh 50cm na pakomára II).

Je kolem sedmé večer a ještě je přede mnou asi 1km veslování. Pak už jen balení a zítra ráno odjezd směr Trelleborg a Praha. Máme před sebou dva dny jízdy autem. Ráno v den odjezdu je počasí stejné jako na začátku týdne, tj. zima, fouká vítr a prší. Včera jsem si asi opravdu vybral rybářské štěstí na chvíli dopředu.

Na závěr zbývá jen dodat, že ani Kittelfjall mne nezklamal, i když jsem očekával poněkud jiný charakter rybolovu. Lov potočáků na téměř stojaté vodě byl opravdu zážitkem a lov na pakomáry výtečnou zkušeností. Jsem si jist, že se na sever Švédska určitě brzy vrátím.

Řeka Vojman-muškařský úsek (pstruh 50cm na pakomára II).


Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva